Nemocnost a úmrtnost na srdeční a cévní (kardiovaskulární) choroby je v naší republice dosud na jednom z předních míst mezi evropskými zeměmi. Tato onemocnění jsou příčinou více než poloviny všech úmrtí a zhruba jedné třetiny všech trvalých invalidit. Jsou velkým problémem zdravotnickým, ekonomickým, celospolečenským, přitom míra utrpení postižených se ani postihnout nedá.
Je větší množství kardiovaskulárních chorob, nejčastěji se však vyskytují jen některé:
Společnou příčinou epidemie kardiovaskulárních chorob je předčasné postupně postupující zužování až úplné uzavření tepen (ateroskleróza). Jde o degenerativní a zánětlivé onemocnění cév, při kterém se
v porušené cévní stěně ukládají tukové látky, především cholesterol a tak se vytvářejí se aterosklerotické pláty. Vedle toho, že cévu zužují, snadno na nich vznikají další uzávěry z trombů. Uzavírající se cévy znemožňují pak zásobení srdečního svalu
kyslíkem a odvod metabolických zplodin.
Se zvýšeným nebezpečím rozvoje aterosklerózy jsou spojeny některé faktory, tzv. rizikové faktory. Nejdůležitějšími rizikovými faktory aterosklerózy jsou:
Mezi důležité rizikové faktory patří také obezita, nedostatek tělesného pohybu, stres, vliv sexuálních hormonů (u žen před menopauzou je ICHS vzácnější) a další. Nebezpečí aterosklerózy neúměrně stoupá především tam, kde je přítomno více rizikových faktorů současně. Přítomnost dvou či více rizikových faktorů u jednotlivce vede ne k pouhému sčítání, ale k násobení rizika zdravotního postižení.
Angina pectoris (AP) - jde o chronickou formu ICHS se stenokardiemi, svíravou či pálivou bolestí na hrudi, která někdy vyzařuje do levé ruky, do krku, dolní čelisti, do břicha, mezi lopatky nebo i do zátylku. či jen tlakem bez bolesti nebo pocitem nedostatku dechu. Projevy trvají několik málo minut a dobře zareagují na podání nitroglycerinu nebo nitrátů. Při delším trvání nebo pokud po nitroglycerinu nedojde k úlevě, je vždy na místě přivolat lékaře a přesvědčit se, zda nejde o infarkt myokardu. Při nejasnostech diagnózy je vhodné dále vyšetřit nemocného metodou zátěžové ergometrie, při níž šlape na kole (bicyklovém ergometru) a současně je snímáno ekg. Dostaví-li se v důsledku námahy bolest na hrudi, na ekg se objeví typické změny a diagnóza je potvrzena.
Léčba anginy pectoris sleduje několik cílů: 1. zastavení či zpomalení postupu aterosklerózy ovlivněním rizikových faktorů, zásadní význam má úprava životosprávy - tj. vyloučení kouření, dietní opatření,
adekvátní pohybová aktivita, omezení stresu; 2. zlepšení průtoku krve ischemickým srdcem - obnovením průtoku angioplastikou, bypassem, uvolněním svaloviny cév, zpomalením srdeční frekvence léky; 3. bránění uzávěru cévy trombem.
Nestabilní angina pectoris (NAP) - na rozdíl od stabilní (chronické) anginy pectoris, která je charakterizována jako typická bolest na hrudi vyvolaná často fyzickou námahou či psychickým stressem, je NAP epizodou ischemických bolestí trvajících několik hodin, dnů až týdnů s charakteristickým náhlým vznikem či náhlou změnou dosavadních záchvatů chronické anginy pectoris. Většinou je známkou pokročilejší formy ischemické srdeční nemoci a nesmíme ji podcenit, protože může znamenat první známky rozvoje akutního srdečního infarktu, ať již prvního či opakovaného. Současně je třeba vyloučit i jiné možné příčiny mimosrdeční, které by mohly původně stabilní stav zhoršit, jako je např. hypertenze či hypotenze, dysfunkce štítné žlázy, srdeční selhání či jiné postižení.
Akutní infarkt myokardu (AIM) - akutní forma ICHS, dochází při něm k nekróze (odumření) srdeční svaloviny nejčastěji díky jejímu uzávěru krevní sraženinou. Rozsah, závažnost a ev. následné komplikace jsou dány průměrem postižené tepny a také jejím umístěním na srdci. Nebezpečnou komplikací AIM je bezvědomí či náhlá smrt způsobené nejčastěji závažnou poruchou rytmu srdečních komor, výsledkem je srdeční zástava. Z toho důvodu vyžaduje pacient co nejrychleji lékařský dohled. Je ověřeným faktem, že v takto akutní situaci rozhodují i minuty, vždy platí: čím dříve se zavolá lékař, tím lépe!
Typickým příznakem AIM je klidová bolest na hrudi, která bývá pálivá nebo svíravá omezená na přední plochu hrudníku. Trvá déle než 15 minut a neodezní po aplikaci nitroglycerinu pod jazyk, bývá doprovázena výrazným psychickým nábojem, strachem z blížící se smrti. Lékař provede vyšetření EKG, stanovení sérových hladin specifických enzymů. O stavu srdce pacienta také informuje echokardiografické vyšetření, rentgenové vyšetření srdce a plic, scintigrafie myokardu, nukleární magnetická rezonance či koronární angiografie, katetrizační měření.
Léčbu AIM zahajujeme ještě před převozem do nemocnice, kdy je nutné vyloučit jakoukoliv námahu či psychickou zátěž, tlumit bolest a zklidnit nemocného, provést opatření k zajištění krevního oběhu, příp. při zástavě oběhu zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Během následující hospitalisační péče na koronární jednotce se léčba zaměřuje na omezení velikosti infarktového ložiska buď přímo obnovením průtoku uzavřenou cévou (např. trombolýzou či primární koronaroplastikou), nebo nepřímo snížením metabolických nároků srdce, vasodilatační, antiagregační, antikoagulační terapií. V prvních dnech po infarktu je nutný klid na lůžku. Pacienti, kteří prodělali AIM, by měli dále být dlouhodobě sledováni odborným lékařem.
Náhlá smrt se vyskytuje nejčastěji u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, a to zvláště u těch, kteří prodělali srdeční infarkt s těžkou poruchou funkce srdce a/nebo výskytem závažných komorových poruch rytmu.
Velmi často byla příčinou náhlého úmrtí rychlá komorová arytmie (tachykardie či fibrilace). V prevenci a léčbě takových život ohrožujících komorových arytmií implantujeme kardiovertery-defibrilátory, přístroje, které dokáží rozpoznat nebezpečnou arytmii a malým elektrickým výbojem ji neprodleně zrušit. Pomalé arytmie hrozící úplnou zástavou srdce řeší implantace kardiostimulátoru.
Pokročilý stupeň aterosklerózy se srdečním infarktem a mozkovou mrtvicí postihuje především osoby vyššího věku (nad 55 až 60 let). Rozvoj aterosklerózy však trvá desítky let a její počáteční stadia lze prokázat dokonce již u dětí. Podobně jako v mnoha jiných případech je prevence snazší než léčba: rozvoj aterosklerózy lze léčbou vždy výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit, ale dosáhnout ústupu pokročilé aterosklerózy je velmi obtížné. Základem prevence a léčby aterosklerózy není užívání léků, ale dodržování zdravého životního stylu a ovlivňování rizikových faktorů. Při vysoké hladině cholesterolu je nutné zásadně omezit množství cholesterolu v potravě, to znamená výrazně snížit příjem tuků živočišného původu. Při obezitě je snižujeme energetickou hodnotu potravy, tedy omezit především příjem tuků a cukrů. Dieta při cukrovce má svá přesná pravidla, základem je omezení cukrů. Při léčbě hypertenze je vhodné snížit obsah kuchyňské soli. Dostatek tělesného pohybu příznivě ovlivňuje obezitu, cukrovku, hyperlipidémii i hypertenzi. Vhodné minimum pohybu představuje cvičení 3 až 5krát týdně po dobu 20 až 40 minut. Pro snížení rizika aterosklerózy u kuřáků je nezbytné též zanechat kouření. (Kouříte? Otestujte si, jakým problémem pro Vás kouření je!)
