Prameny:
• Naše rostliny v lékařství, MUDr. J.Korbelář, CSc., Z.Endris, 6.vyd., Avicenum, Praha 1985 ⁽¹⁾
• Přednášky bylinářky Mirky Daníčkové v r. 2000 / 2001 - osobní sdělení ⁽²⁾
• Herbář, jinak Bylinář velmi užitečný, Petr Ondřej Matthioli, Tadeáš Hájek z Hájku, Praha, Odeon 1982 ⁽³⁾
• Výživa a krevní skupiny, Dr. P. J. D´Adamo, C. Whitney, California Fitness Bohemia, Lelka Dolní Bojanovice 1998 (P. J. D´Adamo na internetu) ⁽⁷⁾
• Léčivé rostliny, Věra Volná, Saprint s.r.o., Brno ⁽⁹⁾
• Herbář léčivých rostlin, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent, Praha ⁽¹²⁾
• Prvky, vitaminy a byliny trochu jinak, ing. Miroslav Hrabica, vlastním nákladem, Zlín 2000 ⁽¹⁴⁾
• Zelená lékárna, V.G.Rubcov, K.Beneš, Lidové nakladatelství, Praha 1985 ⁽¹⁵⁾
• Údaje výrobce z obalu bylinky ⁽¹⁷⁾
• Jiný zdroj ^(X)
  
  Viz též literaturu v kapitole Recepty.

Rozsáhlejší herbáře na internetu:
1. Bylinky - rozsáhlá stránka o bylinkách, velký herbář, využití ovocných stromů, použití bylinek v kosmetice i v péči o zdraví.
2. Léčivé rostliny Stanislava Korbela - popis (mnohem více než) 29 bylin + recepty, obrázky ... Super stránka!
3. Liečivé rastliny - slovenská stránka. Herbář, použití bylin, ovoce, stromů a zeleniny.

A další odkazy na stránky o bylinkách ...

BENEDIKT LÉKAŘSKÝ, Cnicus benedictus L.
     (benedikt lekársky)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba cardui benedicti).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně hořčinu knicin, tříslovinu (8 %), něco silice a relativně hodně slizu. Přiměřeně malé dávky zvyšují žaludeční sekreci a povzbuzují žaludeční činnost. Benedikt se k těmto účelům kombinuje s hořcem, vachtou třílistou a pelyňkem. Větší dávky vyvolávají dávení a zvracení. Benedikt se užívá také jako prostředek celkově posilující. Má antibiotické účinky, proto se užíval k léčení brucelózy (Bangova nemoc, vlnivá horečka - nemoc zvířat přenosná na člověka). Benedikt působí také na některé nemoci vyvolané viry. Osvědčil se při pásovém oparu. Je známý jeho choleretický a cholagogní účinek.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako stomachikum a amarum (1 - 2 polévkové lžíce na 1/2 litru vody) při špatném trávení, nadýmání a při onemocnění jater a žlučníku. V praxi se často kombinuje benediktová nať s natí máty peprné. Užívá se před jídlem. Nálev benediktový se užívá jako prostředek při slabosti a nespavosti.
     Poznámka: jen ojediněle se na podzim sbírá plod čubetu, který obsahuje hořčiny a olej a užívá se v obkladech na vředy.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Hořkost z duše odplavuje, osvobozuje, dává věcem řád (jeho hořkost má svůj význam)."
     Využití v léčitelství: Zlepšuje trávení, močopudný, snižuje plynatost, staví průjem, upravuje činnost jater, posiluje nervy, na nespavost, chudokrevnost, cirhózu. Celkově posiluje (viz posilující čaj s benediktem - zlepšuje činnost jater, nervů, žaludku, dvanáctníku, imunity).

BEZ ČERNÝ, Sambucus nigra L.
     (baza čierna)

⁽¹⁾  Užívaná část: Květ bez stopek a se stopkami (Flos sambuci sine stipite, F. s. cum stipite) a plod (Fructus sambuci).
     Účinné látky a působení: Květ obsahuje hlavně silici, glykosid rutin a sambunigrin, cholin, účinné látky blízké hormonům a tříslovinu. Ve zralém plodu jsou organické kyseliny, cukr, anthokyanová barviva, vitamín A a C a silice. Květy působí snížení horečky a diaforeticky, snad pro fytoncidní účinek, plody mírně projímavě. Bylo prokázáno, že plody černého bezu obsahují účinný faktor, který se dobře uplatňuje při léčbě bolestivých příznaků některých chorobných stavů.
     Užití: Vnitřně ve formě horkého nálevu jako diaforetikum a antineuralgikum (1-2 lžičky květní drogy na šálek vody) při onemocnění z nachlazení a při horečnatých onemocněních dýchacích cest a všude tam, kde předpokládáme, že potná kůra má své terapeutické zdůvodnění. Velmi dobré terapeutické výsledky a antineuralgická účinnost šťávy z plodů bezu černého byly prokázány u bolestivých zánětů periferních nervů (ischias, bolesti páteře apod.). Dále se užívá k utišení křečí trávícího traktu a při nadýmání. Někdy se kombinuje s lipovým květem.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Vyžene zlého ducha, chrání dům, očišťuje duši i ducha, otevírá lásku, dává prostor a sílu k působení dobra pro druhé."
     Využití v léčitelství: Nálev z květů – potopudný, kašel, chřipka, rýma, nachlazení, snižuje horečku, po oslazení projímavý účinek. Při porodu otevírá porodní cesty (NEužívat během těhotenství!).
     Chladný čaj – žaludeční nevolnost, žaludeční a střevní kolika, žaludeční křeče, plynatost, podrážděný žlučník a kolika, migrény, bolestivá menstruace.
     Vlažný odvar (var 2 min) – neslazený na zácpu, vysoký tlak, močopudný, prostata, vodnatelnost, ledvinové kameny, kloktadlo (je silnější než heřmánek - krvácení z dásně po vytržení zubu, afty, zánět dásně).
     Teplý odvar – chrapot, bolest v krku, obtížné kašlání, afty.
     Listy (nálev) – dodávají vápník, stejně jako sedmikráska.

     Bezinkový ocet: na unavené svaly, po námaze, masírovat údy bolestivé únavou. 1 – 2 květenství naložit do 1 l klasického octa, nechat stát po 14 dní na sluníčku mezi 11 a 12 hod.

⁽⁹⁾  Všechny části drogy mají trochu rozdílné vlastnosti. Vesměs jsou protizánětlivé, silně krev čistící a všechny druhy použití jsou proti následkům ozáření.
     Květ, malá příměs větviček a listí se používá na čaj 2 x denně 3 dcl. Tato denní dávka stačí. Na zotavení unaveného organismu se může používat 1 měsíc 2 x denně, jinak dle potíží i méně. Černý bez léčí revmatismus a dnu. Všechny následky nachlazení. Pitím čaje se také vyrovnává v těle nedostatek všech prvků a živin potřebných k životu. Týdenní pitná kůra prospěje všem starším a unaveným lidem. U žen srovnává a upravuje problémy s nepravidelnou menstruací. Také ženám v přechodu by tato bylina v jakékoliv formě mohle být užitečným pomocníkem proti bolestem, závratím. Ulehčuje všechny ženské potíže, mnohé odstraňuje. Pokud má někdo špatné svalstvo, odvápnění kostí, zlepší si vše pitím čajů a potíráním emulzí z této byliny, ve směsi s dalšími bylinami (viz recepty níže).
     Plody se buď suší a přidávají do čajů, nebo se přidávají do emulzí na bylinné elixíry. Sirup se používá 2 x denně, ne více, jako mírně projímavý, ale výborný preventivní prostředek proti nachlazení. V zimním období je nepostradatelný pomocník. Může se použít jako dobrá šťáva, nebo sirup přidat do čaje. Dává se vždy po 2 lžících. Projímavý účinek se zmenší vařením sirupu, za syrova je více projímavý. Může se také namíchat šťáva se 40% alkoholem - dávkuje se malá lžička ráno a večer. I plody jsou výborné na léčbu a úpravu všech ženských poruch.
     Recept na výborný med: Velkou hrst bezinkového květu, 1 litr vody, 1 rozkrájený citrón (kůru omýt octem). Vaříme 10 minut, necháme 24 hodin ustát, přecedíme, přidáme 1,5 kg cukru krystalu a na mírném ohni přes 1 hodinu vaříme. Pro chuť můžeme přidat i pomeranč (kůru omýt octem). Do sklenic dáváme teplé.
     Recept na sirup z květu: 2 litry převařené vody + 40 květů černého bezu neopraného, 24 hodin vyluhovat. Přidá se 5 dkg kyseliny citrónové + celý citrón (kůru omýt octem) nakrájet na kolečka. Nechá se 24 hodin vyluhovat. Přecedit přes síto, přidat 2,5 kg cukru - zahřát, nevařit! Použití: 2 velké lžíce do 2 dcl vody, 2 x denně.
     Recept na sirup z plodů: Na 1 kg vylisované šťávy 1 litr vody a 1 - 1,5 kg cukru. Přidat špetku kyseliny citrónové, citrón (kůru omýt octem). Zahřát, mírně povařit, zcedit do sklenic. Pokud chcete mít projímadlo, nevařit. Vařením se zmenšuje projímavý účinek. Použití: 1 velkou lžíci do 2 dcl vody nebo čaje, 2 x denně.

     Vliv škodlivých látek na černý bez: Přijímá do sebe škodlivé látky z ovzduší i půdy, ale jen málo. Netrhat u silnic! Pro rozsáhlé použití je tato droga vynikajícím pomocníkem, v uvedených dávkách bez vedlejších účinků. Kvůli návyku se nemá používat déle než 1 měsíc. Před dalším použitím udělat alespoň 14 dní přestávku (viz použití bylin obecně).

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Poctivě žij a vše ti bude dáno; kdo je spolehlivý, kdo vytrvale navozuje atmosféru důvěry a bezpečí, ten je vyhledáván a ceněn."

BORŮVKA ČERNÁ, Vaccinium myrtillus L.
     (čučoriedka obyčajná)

⁽¹⁾  Užívaná část: Plod (Fructus myrtilli) a list (Folium myrtilli).
     Účinné látky a působení: Hlavní obsahovou látkou plodu je tříslovina (až 7 %), různé organické kyseliny, cukry a barviva. Tříslovinné složky působí svíravě a staví. Mají také účinek mírně desinfekční. List obsahuje až 11 % tříslovin a látky snižující hladinu cukru v krvi - glukokininy. Dříve uváděný arbutin se nepodařilo prokázat.
     Užití: Jako adstringens, obstipans a podpůrné antidiabetikum. Plody (50 - 100 g, buď suché žvýkat a pak spolknout, nebo nechat nabobtnat vodou a mírně povařit) při průjmu a při zánětu dutiny ústní a hrtanu. Listy vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky řezaných listů na 2 šálky vody na den a pít obden) slouží v lidovém léčitelství jako podpůrný prostředek ke snižování hladiny cukru v krvi stejně jako lusky fazolu. Borůvka může dobře působit také při chronickém střevním kataru a nespecifických enteritidách.

⁽²⁾  Cukrovka, střevní kolika, záněty v ústech, kožní ekzém, průjem (sušené plody). Zácpa - dobré jsou zavařené borůvky, nebo lněné semínko.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Slev ze svých tužeb a snah, jinak nespatříš nádheru světa a nevychutnáš lásku, kterou Ti dává."

BŘÍZA BRADAVIČNATÁ, Betula verrucosa L.
     (breza bradavičnatá)

⁽¹⁾  Užívaná část: List (Folium betulae), někdy pupeny (Gemmae betulae).
     Účinné látky a působení: Účinnými látkami jsou hlavně saponiny a silice, jejichž množství kolísá podle stáří listů od 0,05 - 0,5 % (pupeny mají 4 - 5 % silice), flavonové glykosidy (asi 2 %), pryskyřice a třísloviny (5 - 9 %), vitamín C, karoteny, minerální látky a antibioticky účinné fytoncidy. Působí zvýšené vylučování moči aniž dráždí ledviny. Mají též slabě desinfekční účinek. Diuretický efekt je hlavně vyvolán přítomností saponinů, ale také se na něm značnou měrou podílejí silice. Starší listy mají účinek o mnoho slabší, poněvadž obsahových látek je v nich méně.
     Užití: Jako diuretikum, diaforetikum, antirevmatikum vnitřně ve formě nálevu (2 - 3 čajové lžičky řezaných listů na šálek vody 2 x denně). Ke zvýšení účinku se do nálevu přidává na špičku nože jedlé sody (natrium hydrogencarbonicum). Čajový nálev se užívá jako diuretický prostředek při zánětlivých onemocněních močových cest, revmatismu, dně apod. Droga bývá součástí čajových směsí, tzv. urologických čajů. Zevně se březové listy používají k přípravě koupelí a k omývání.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Řeže staré, pozvedá na duchovní stupně, vyplavuje emoce (list)."
     Využití v léčitelství: Močopudné účinky (vodnatelnost - otoky), pocení, čištění krve, revma, dna. Obklady na svrab, lišej, pocení nohou.
     Pročištění krve: 10 lžic listu břízy, 3 lžíce kopřivy, 5 lžic květu černého bezu, 5 lžic květu trnky. Vařit 2 minuty, louhovat 10 minut.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Roucho Tvé nechť trvale skví se čistotou; rozdávej lásku, nebuď zdrojem utrpení, dovol svým starostem odplynout."

ČESNEK MEDVĚDÍ, Allium ursinum L.
     (cesnak medvedí)

⁽¹²⁾ Užívaná část: Drogou je především list a jen zřídka kořen(Folium allii ursini, Radix allii ursini). Listovou drogu sbíráme časně na jaře před rozkvětem, tedy v březnu a dubnu; kořenovou drogu pak na podzim.
     Účinné látky a působení: Obojí droga, tedy listy i cibulka, obsahují glykosid, éterický olej s obsahem aldehydu nestabilního typu, sírany a polysírany vinylové, merkaptan, hořčinu, organické soli (vinylsulfidy a polyvinylsulfidy) a celou řadu dalších účinných látek, o nichž víme právě jen to, že jsou účinné. Droga má velmi širokou účinnost. Užívá se jako antibiotikum, jako silný protihnilobný prostředek, jako mírné projímadlo, jako močopudný prostředek, dále prostředek na snižování krevního tlaku, pro očištění a prokrvování. Droga výrazně snižuje krevní tlak. Lidově se často používala jako prostředek pro vyhánění hlístů. Velmi často se dodnes užívá "k čištění krve" a lze říci, že skutečně úspěšně vylepšuje krevní obraz. Jelikož již samotné výpary dráždí nosní sliznici, oči i sliznice zažívacího traktu, užívá se výhradně tinktura. Ve větších dávkách může droga vyvolávat zvracení a průjmy a dokonce i záněty ledvin!
     Užití: Drogu doporučujeme užívat výhradně ve formě bylinářské tinktury, a to pouze po kapkách. Obyčejně ji kapeme do vody nebo do příslušného čaje. List můžeme případně užívat i ve směsích, nejlépe ve směsi s ledvinovým čajem, se zlatobýlem nebo pročišťujícím čajem. Užívá se hlavně při střevních potížích, a to v dávce 5 kapek v 0,3 l vody. Působí na zácpu stejně dobře jako na průjem. Můžeme si pomoci i užitím čerstvých listů byliny, které lze podávat jako zeleninu do polévek nebo jako pažitku nakrájet na chléb s máslem. V takovém případě působí preventivně na zažívací systém. Čerstvý lístek můžeme užívat i při zánětech v ústech nebo při ledvinových potížích. Droga se dá velice prakticky použít např. při rýmě, kašli, zánětu nosohltanu apod. Užívá se čistá tinktura (základní homeopatická, ředění D0) dávce 2 - 3 kapky do 0,1 l vlažné vody. Vkapává se do nosu 2 x po sobě s krátkým zadržením, dokud sliznice nezačnou štípat. Při rýmě apod. se kapání podává 5 x denně a 100% účinek se dostaví asi za den.

^(X)  Roste u nás místy hromadně ve stinných vlhkých hájích, bučinách a v lužních lesích, ale také ve starých parcích a zahradách od nížin až do pohorského pásma. Jeho souvislé porosty se z dálky poznají podle typického pachu česnekové silice a představují nepřímý doklad staroslovanského osídlení. kdy česnek byl pěstován jako koření i k léčivým účelům. Druhový název "medvědí" pochází od tvrzení, že ho s oblibou z jara konzumují medvědi v době probuzení ze zimního spánku. Česnek medvědí se ocitl v popředí vážného zájmu až v době, kdy započaly intenzívnější výzkumy rostlin s obsahem fytoncidů, tedy látek s antibakteriálním účinkem. Z rostliny se sbírá celá kvetoucí nať, ale také i cibule. Ve všech částech rostliny je obsažena směs sirných derivátů a dalších látek, obdobných obsahovým látkám česneku kuchyňského. Užívá ho hlavně lidová medicína jako žaludeční a střevní desinfekci. Má i antibakteriální vlastnosti. Doporučuje se i na snížení vysokého krevního tlaku, při sklerotických stavech, při nespavosti, chřipce i proti střevním parazitům. Pomáhá i proti různým vyrážkám a lišejům. Čerstvá nať čeneku medvědího se užívá lidově i jako kuchyňské koření do omáček, mletého masa, rybích pokrmů apod. Působí tedy k podpoře trávení. V literatuře se neuvádějí žádné vedlejší účinky.

ČESNEK SETÝ, Allium sativum L.
     (cesnak kuchynský)

⁽¹⁾  Užívaná část: Cibule (Bulbus allii).
     Účinné látky a působení: Obsahuje až 0,3 % glykosidně vázané silice a sirnou sloučeninu aliin, dále hormony, vitamíny, minerální látky, látky inzulínových vlastností. Aliin se alinázou štěpí v antibakteriálně účinný alicin. Rostlina v sobě hromadí značné množství jódu. Česnek působí na žaludečně - střevní trakt jako karminativum. Ničí škodlivou střevní flóru. Uvolňuje křečovité stahy, zvyšuje vylučování žluče, snižuje krevní tlak a hladinu krevního cukru. Pro obsah jódu se používá k léčení aterosklerózy a hypertenzní nemoci.
     Užití: Jak střevní desinficiens, karminativum, antisklerotikum a anthelmintikum. Nepříjemné pachové a chuťové vlastnosti česneku vynucují si jeho podávání v příjemnějších formách, např. v mléce, s nímž se rozetřené stroužky smíchají. Užívá se při vysokém krevním tlaku a ateroskleróze, při srdečních obtížích, střevní obtížích (při nadýmání a průjmech také s živočišným uhlím) a jako podpůrný prostředek proti různým infekčním onemocněním. Proti střevním parazitům se užívá vnitřně mléčný česnekový výtažek. Za 8 hodin po požití se zavede i klyzma mléčným výtažkem česneku (1/2 litr). Účinek je nepatrný.

^(X)  Je původní ve střední Asii, u nás se běžně pěstuje v zahrádkách a na polích jako zelenina. Je znám odpradávna, v Číně se pěstoval už od 2. stol př. Kristem, v Mezopotámii a Egytě odnepaměti. Během starověku se dostal přes Malou Asii do Řecka a Itálie a odtud k nám. Drogou jsou čerstvé česnekové stroužky. Pro farmaceutické účely se česnek nesuší. Obsahuje silici se sirnými organickými sloučeninami, které jsou původci nepříjemného zápachu projevujícího se až druhotně po poranění. Hlavní obsahovou látkou je neúčinný aliin, který se působením enzymů dále štěpí na účinný alicin. Ten bývá označován za hlavního nositele protibakteriálního účinku - tzv. rostlinné antibiotiku (fytoncidum). Z dalších obsahových látek česneku se uvádí soubor vitamínů A, B, C a D aj. Česnek působí na žaludeční a střevní trakt. Má především desinfekční účinek, uvolňuje křečovité stahy, zvyšuje vylučování žluče, snižuje údajně krevní tlak atd. Je vhodnou ochranou proti chorobám z nachlazení, při zánětech horních cest dýchacích, považuje se za prostředek proti kornatění cév. Působí proti střevním parazitům. Je spolehlivým lékem proti různým plísňovým onemocněním. Přisuzuje se mu podpůrný účinek při některých infekčních chorobách. Je tedy všestranně použitelný a neměl by chybět v žádné domácnosti.

DIVIZNA VELKOKVĚTÁ, Verbascum thapsitorme L.
     (divozel veľkokvetý)

⁽¹⁾  Užívaná část: Květ (Flos verbasci), popřípadě list (Folium verbasci).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně slizovité látky, flavonoidy, malé množství silice, cukry a saponiny. Za květu obsah kolísá. Droga musí obsahovat předepsané množství saponinů. Při špatném uskladnění za vlhka jich v prvých třech měsících znatelně ubývá. Obsahové látky divizny usnadňují odkašlávání, mírní dráždivý kašel a působí protizánětlivě při zánětech úst a hrtanu. Také uvolňují křeče.
     Užití: Vnitřně jako mucilaginosum, expektorans (sekretolytikum) v nálevu (3 - 4 čajové lžičky na 4 dcl horké vody), při kašli, černém kašli, zánětu průdušek, chrapotu a při astmatické bronchitidě. V určitých případech slouží jako prostředek diuretický. Používá se i zevně při bércových vředech, hemoroidech aj. Zpravidla se květ divizny kombinuje s jinými drogami.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Dá ti důvěru v sebe i v druhé. Nebudeš se ničemu divit a budeš věřit, znát krásy světa okolo sebe."
     Užití v léčitelství: Na plíce + kašlaví lidé, srdeční choroby, uvolňuje hleny, rýma, bronchitida, potopudný, kloktadlo – při zánětech v ústech. Cedit přes plátno, stejně jako šípek.
     Čaj: 1 lžička na 0.25 litru vody, louhovat 15 minut, pít v 7 a 11 hodin.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Tak jako hrdě se tyčící bylina obětavě a rád rozdávej; službou, poslušností a sebekázní zbav se přehnané hrdosti a povýšenosti."

DOBROMYSL OBECNÁ, Origanum vulgare L.
     (pamajorán obyčajný)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba origani).
     Účinné látky a působení: Nať obsahuje až 0,4 % silice, jejíž hlavní složkou je thymol (skoro 50 %), dále asi 8 % tříslovin a hořčin. Silici se připisuje zvlášť silný spasmolytický účinek. Působí desinfekčně, usnadňuje odkašlávání; účinkuje protizánětlivě a zvyšuje vyměšování žluči.
     Užití: Vnitřně jako stomachikum, spasmolytikum a choleretikum, v nálevu 2x denně (čajová lžička řezané drogy na šálek vody), při úporném a černém kašli a při onemocnění dýchacího ústrojí. Používá se také při žaludeční nevůli a nechutenství. Zevně se upotřebuje k přípravě sílících koupelí (zvláště u slabších dětí), k přípravě kloktadel užívaných při onemocněních dutiny ústní a horních cest dýchacích, při zánětech dásní a k přípravě obkladů při zánětlivém zduření mízních uzlin. Při kašli a rýmě příznivě působí inhalované páry.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Dobrá mysl, čistí ducha, pomáhá, aby člověk odpustil všem."
     Užití v léčitelství: Samostatně nebo v čaji; nať, hořčiny, třísloviny proti křeči, na kašel (ulehčuje vykašlávání), dezinfekce, žlučové kameny (nahřátá lze zevně na žlučník, podobně jako heřmánek), při bolestech, kolice, zácpě, bronchitidě. Protiplísňový účinek. Inhalace, kloktání. Obklad na špatně se hojící rány. Také přísada do posilujících koupelí, např. s listem ořešáku po chřipce. Naložená v lihu (na 14 dní) k potírání bolestivých míst (jako kostival u revma), mírně znecitliví; na "housera" cca 40 min. Dobromysl lze sladit medem.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Úsměvu každý rozumí, uč se optimismu a včasným reakcím; při nezdarech neházej 'flintu do žita', příště to určitě lépe zvládneš."

HLUCHAVKA BÍLÁ, Lamium album L.
     (hluchavka biela)

⁽¹⁾  Užívaná část: Květ (Flos lamii albi, Flos urticae mortuae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně slizové látky, katechinové třísloviny, silici, flavonové glykosidy, isoquercetin, saponin, cholin a biogenní aminy histamin, tyramin a metylamin. Hluchavka použitá zevně má účinek hyperemizující: překrvuje kůži a zmenšuje místní dráždivost. Vnitřně v nálevu působí protizánětlivě a mírně diureticky. Ulehčuje odkašlávání, hlavně pro svůj obsah saponinů.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako expektorans (několikrát denně 2 - 3 čajové lžičky na šálek vody) při zánětech horních cest dýchacích, chronické bronchitidě apod. Upravuje střevní činnost, reguluje stolici. Zevně jako adstringens v koupelích a obkladech při pyodermiích, mokvavých ranách, abscesech, furunkulóze, hemoroidech apod.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Co vnitřně nechceš slyšet, co si nechceš uvědomit, co odmítáš, to čistí hlen = mám obavu a chci pohladit."
     Užití v léčitelství: Čistí krev, uklidňuje, proti zánětům, menstruační problémy, záněty močových cest nebo ledvin – i na koupele (ke koupelím lze celou rostlinu), chudokrevnost, křečové žíly, otoky a hemeroidy, rozpouští též hleny; (na hemoroidy: s dubovou kůrou a měsíčkem směs v poměru 1:1:1).

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Němý buď k chybám druhých, dokud neodstraníš všechny chyby své; ten, kdo s Tebou žije, je dobrý a má své klady."

JABLEČNÍK OBECNÝ, Marrubium vulgare L.
     (jablčník obyčajný)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba marrubii albi).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně hořčinu marrubin (6,5%), lakton s expektoračním účinkem bez emetického působení, třísloviny, saponin a kyselinu ursolovou (asi 0,12%). Povzbuzuje chuť k jídlu, posiluje trávící trakt, při kataru průdušek uvolňuje hleny. Má vlastnosti podobné chininu. Drogou jablečníku byl nahrazován chinin při malárii. Marrubin působí cholereticky.
     Jablečník ovlivňuje nervovou soustavu a upravuje nepravidelnou a zrychlenou činnost srdce. Kombinuje se s hlohem.
     Užití: Vnitřně jako amarum, choleretikum, antidiarhoikum, expektorans v nálevu (2 čajové lžičky řezané natě na šálek vody) nebo 4 g prášku jako denní dávka při plicním zahlenění, chronickém kataru průdušek a kašli. Též při nechutenství, žaludeční slabosti, při onemocnění jater a žlučníku. Jako antiflogistikum zevně v koupeli na špatně se hojící a hnisavé rány.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Očišťuje pláč duše. Dává člověku sílu vzdorovat životu a smířit se s věcmi, které nezměníme. Konejší a hladí jizvy duše. Kdo nemá chuť dál jít cestou života, tomu dává odvahu a prohlédnutí a krásný život je přede mnou. Věřím."
     Užití v léčitelství: Žlučník, zánět průdušek, dýchavičnost, kašel, nechutenství, čistí krev, zastavuje průjem, chudokrevnost.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Nejsi vždy zlatý a k zulíbání; ochutnej čaj a pochopíš, jak se máš chovat, jak máš smýšlet."

JEHLICE TRNITÁ, Ononis spinosa L.
     (ihlica trnistá)

⁽¹⁾  Užívaná část: Kořen (Radix ononidis).
     Účinné látky a působení: Jako diuretikum vnitřně v nálevu nebo v odvaru (asi 7 g rozřezaného kořene na půl litru vody, nápoj možno osladit) při poruchách látkové výměny, při zadržování vody v organismu, při močových kaméncích, zánětech močového měchýře a při revmatických onemocněních. Doporučuje se po třech dnech užívání asi na půl týdne přerušit. Pro děti je nevhodná. Zevně se užívá při kožních vyrážkách. Při nemocech močového měchýře se obvykle kombinuje s diuretickými prostředky jako s jalovcem, plody petržele, libečkovým kořenem, violkou trojbarevnou a listy břízy, medvědice a s natí přesličky.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Jako jehla spraví, zalátá a vyplaví vše, co dlouho sedí na jednom místě."
     Užití v léčitelství: Vodnatelnost, obtížné močení - tj. infekce močových cest, i vleklé, ledvinové kameny, odkašlávání, revma.
     Čaj protirevmatický: kořen jehlice, kořen smetánky, kořen křenu (všeho v poměru 1:1) vařit 7 minut, louhovat 10 minut, pít 2x denně v 9 a 15h, 3 týdny potom 1 týden pauza, pak 3 týdny, pak pauza 14 dní. Potom cyklus znovu opakovat – odplaví nánosy na kloubech (směs doporučuje také p. Ferda; působí i na dnu, na revma lépe…; skvěle působí i na obrovské revma ve IV. stadiu).

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Nedoluj kořen - podstatu byliny, spíše jdi ke kořenům svým a poznej, čím trápíš své bližní."

JESTŘABINA LÉKAŘSKÁ, Galega officinalis L.
     (jastrabina lekárska)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba galegae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně alkaloid galegin, glukokininy, flavonový glykosid galuteolin, dále hořčinu a tříslovinu. Snižuje hladinu cukru v krvi, podporuje a zvyšuje činnost mléčných žláz. Je také diuretickým prostředkem.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako laktagogum, antidiabetikum a diuretikum (2 čajové lžičky rozmačkaných plodů na půl litru vody) při nedostatečném vylučování mléka u kojících matek. Ve většině případů se tento prostředek osvědčuje. Není známo, která látka působí, použití se zakládá na lidové empirii. Jestřabina se užívá i proti cukrovce, ale jako prostředek pouze podpůrný.

KOPŘIVA DVOUDOMÁ, Urtica dioica L.
     (žihľava dvojdomá)

⁽¹⁾  Užívaná část: List (Folium urticae), někdy nať (Herba urticae).
     Účinné látky a působení: Hlavní účinné látky nejsou ještě zcela známé. Kromě různých kyselin, např. křemičité, mravenčí aj., zjistil se dosud acetylcholin (1%), sloučeniny Ca, K, Fe, Na, látky sirné, histamin (až 0.5%) a také serotonin (0,02%). Na účinku se acetylcholin a histamin podílejí jen částečně. Droga dále obsahuje jedovatou bílkovinu, z natě byla izolována řada karotinů, vitamin B₂ a kyselina pantothenová. Kopřiva má také značný obsah chlorofylu a fytoncidní látky. Vlastní kopřivový jed je bezdusíkatá, neprchavá látka pryskyřičného charakteru, která již v nepatrném množství vyvolává známé pálení a svědění. Sušená droga nemá svědivý účinek a také ho nemají nemají zahřáté výtažky připravené z čerctvé rostliny.. Zachovávají si jej lihové extrakty z čerstvé natě.
      List i nať působí diureticky; mladé listy posilují celkově organismus a v krvi snižují hladinu cukru.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako mírné diuretikum a hemostatikum (1 lžíce řezané drogy na sklenici vody, 3 sklenice denně). Je to mírný prostředek diuretický při otocích, zánětlivých onemocněních cest močových a při revmatismu. Působí jako podpůrný prostředek při cukrovce (lidové užití) a jako léčivo proti jaterním a žlučníkovým onemocněním. V Rusku se kopřiva uznává jako polyvitaminózní rostlina při avitaminózách; připravují se z ní čaje. Mladé kopřivy se mohou použít jako zelenina k posílení a přeladění střevní činnosti a při chudokrevnosti. Lidová medicína doporučuje staršími rostlinami šlehat revmatické klouby.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Je připravena vyčistit vše, i tvé emoce a pláč. Nesmí ji užívat lidé s překrvováním ledvin (revmatici), zde dráždí a působí bolesti v zádech. Vně se s ní šlehat mohou."
     Užití v léčitelství: Močopudný účinek, "čistí krev" (odstranění škodlivých látek z těla), žaludeční vředy, "na nervy", tiší záchvat astmatu, žlučníkovou koliku, zvyšuje sekreci mateřského mléka, na vodnatelnost (v celém těle), při tuberkulóze. Kašel, lupy, kopřivka, padání vlasů, chřipka.
     Možný způsob užívání: hrst kopřiv rozmixovat s hrníčkem vody, ráno a večer 1 lžíci.
     Pozn.: mladé kopřivy na jaře mají nejvíce křemičitých látek, dráždí ledviny.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Tak jako pálí kopřiva, tak mnohdy bolí Tvé činy lidi vůkol; skromností a láskou zahlaď, cos napáchal, měj rád svůj život."

^(X)  Byla oblíbenou bylinou našich předků. Nejenže byla významným doplňkem ve stravě mladé drůbeže v domácích chovech, nechyběla ani na jídelníčku v kuchyni, kde z mladých kopřivových lístků se dělal výborný špenát. Byla též jednou z desíti bylin, které, nesměly chybět ve velikonoční nádivce. Sbírají se listy nejčastěji strháváním z lodyh. Suší se ve slabých vrstvách na stinných vzdušných místech nebo uměle. Teplota nesmí přesáhnout 60°C. Je důležité sušit materiál rychle, aby se zachovala původní zelená barva. Je bez pachu a má poněkud slabě trpkou nahořklou chuť.
     Listy obsahují velmi mnoho chlorofylu, který se v současnosti zpracovává též průmyslově. Chlorofyl má protizánětlivé a desodorační účinky, působí příznivě na hojení ran, urychluje epithelizaci a granulaci pokožky. Olejový roztok chlorofylu ve formě spreje se používá k léčbě bercových vředů, drobných popálenin, proleženin, k hojení drobných kožních ragád (trhlinek). Dalšími účinnými látkami jsou kyselina křemičitá, které lze připsat močopudný účinek, dále třísloviny s protizánětlivým a stahujícím účinkem a fyziologicky účinné látky patřící mezi aminyacetylcholin, histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B2, kyselina panthotenová (B), glukokininy, kyselina mravenčí. Mladé listy mají poměrně vysoký obsah C vitamínu. Značně vysoký je i obsah minerálních látek a látek fytocidních. Ve žhavých chlupech je obsažen pryskyřičný sekret.
     V lidovém léčitelství je velmi oblíbená. Vzhledem k tomu, že podporuje také celkovou látkovou výměnu a trávení, bývá téměř vždy jednou ze součástí čajů, používaných k jarním bylinným kůrám. V kosmetickém průmyslu se s výťažky kopřivy setkáváme dnes nejen ve vlasové kosmetice, ale i v krémech a vodách používaných v péči o obličej i celé tělo ( např. přípravky určené proti celulitidě ).

KOZLÍK LÉKAŘSKÝ, Valeriana officinalis L.
     (valeriána lekárska)

⁽¹⁾  Užívaná část: Oddenek (Radix valerianae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně silici (až 1%) s kamfenem, pinenem, seskviterpeny, azulenem aj., alkaloidy chatinin a valerin (až 0.1%, jen v čerstvém kořenu) a estery různých kyselin, např. kyselinu valerinovou, alkoholy a ketony, např. valenol aj. Některé látky nejsou ještě prozkoumané. Kyselina valerinová uvolňuje specifickou valeriánovou vůni.
     Je to droga uvolňující a mírně uspávající. Ve srovnání s moderními hypnotiky je účinek kozlíku nepatrný a téměř zanedbatelný.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako sedativum a spasmolyticum (1 čajová lžička řezané drogy na šálek vody). v prášku (2-4x denně 1-2g) při nespavosti vlivem nervového vyčerpání a při přepracování. Také při srdeční úzkosti, bušení srdce apod. Rovněž při žaludeční a střevní neuróze a nadýmání. Působí také proti hlístům.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Chrání proti magii, víru k člověku poutá, v duši nastoluje klid, hřeje a ukazuje, jak vše dobré dát druhým. Omývá rány na duši, aby je pak Duch svatý mohl léčit silněji."
     Využití v léčitelství: Nespavost, nervová slabost, migrény, bušení srdce, neurocirkulační astenie (bušení srdce …), revmatismus (bolesti svalů, šlach, vaziva…), potíže v přechodu.
     Vůně kozlíku láká kočky – toho lze využít, pokud je chceme naučit vykonávat potřebu na určitém místě, chodit tam.

⁽⁷⁾  P. J. D´Adamo doporučuje věnovat kozlíku zvláštní pozornost pro jeho příznivé účinky lidem krevní skupiny A.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Dobrotivé srdce je všelékem na všechny nemoci, snahy Tě sevřou, ochromí, láska a víra v pěknou budoucnost naopak posílí; odpouštěj."

LEN UŽITKOVÝ, Linum usitatissimum L.
     (ľan užitkový)

⁽¹⁾  Užívaná část: Semena (Semen lini).
     Účinné látky a působení: V osemení je sliz (3 - 6 %), uvnitř semene až 40 % mastného oleje, 25 % proteinových látek a glykosid linamarin, který po zvlhčení vodou odštěpuje kyanovodík. Po požití se zbobtnáním slizové vrstvy osemení podstatně zvýší objem střevního obsahu, čímž dochází reflektoricky k zrychlení peristaltiky a k vyprázdnění. Sliz působí ve střevě jako maz. Olej působí vnitřně i zevně jako prostředek mírnící bolest a jako mírné a účinné projímadlo.
     Užití: Vnitřně jako laxativum, mucilaginosum (návod k přípravě viz odstavec zácpa) jako spolehlivý prostředek proti zácpě, při zánětlivých afekcích cest dýchacích, močových a střevních. Laxativní účinek se neprojevuje tak rychle jako u chemických projímadel, ale až za několik dní. Pro zevní užití se prášek ze semen rozmíchá s vodou v kaši na teplé obklady při zánětlivých a hnisavých procesech kožních. V lékárnictví slouží lněný olej jako podklad změkčujících mastí.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Pevný buď jako plátno, ohebný jako rostlina ve větru; uč se přizpůsobivosti, orientaci ve spleti nastalých situací a příběhů i úctě."

LEVANDULE LÉKAŘSKÁ, Lavandula spica L.
     (levanduľa lekárska)

⁽¹⁾  Užívaná část: Květ a nať (Flos lavandulae, Herba lavandulae).
     Účinné látky a působení: Květy obsahují 1 - 3 % silice, především s linalyacetátem. Kromě silice mají asi 12 % tříslovin. Látky působící fytoncidně potlačují růst baktérií. Léčivé látky mají mírný tlumivý účinek na ústřední nervstvo. Snižují poněkud krevní tlak. Osvědčují se při křečových žaludečních stavech, upravují střevní činnost při nadýmání a průjmech a působí mírně diureticky. Silice slouží jako přísada do antirevmatických a antiprurigózních mazání, většinou ve formě levandulového lihu (Spiritus lavandulae). Ve větších dávkách (přes 1 g) vyvolává silice omámení.
     Užití: Jako hyperemikum, sedativum a spasmolytikum. Vnitřně v nálevu (obden 3 čajové lžičky drogy na 2 šálky) jako prostředek mírně uklidňující nervy, např. při neurastenii, bušení srdce, předrážděnosti, migréně, závratích a nespavosti. Tlumí kolikové bolesti. Používá se také jako žaludeční prostředek při žaludečním kataru, při střevním nadýmání, při průjmech a jako mírné diuretikum.
     Zevně se užívá do koupelí, při špatně se hojících ranách, nebo ve formě mazání při dně, revmatismu, zánětech nervů apod. Používá se také do kosmetických koupelí.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Učí pokoře a ztišení a jak vánek letní omývá (duchovní) bolesti srdce."
     Užití v léčitelství: Oční choroby, nervy, dezinfekce, kožní plísně, migrény, nespavost, nadýmání, revmatismus ( tj. bolesti kloubů, svalů, šlach, svalových úponů ...), po obrně (po mozkové mrtvici; v tomto případě max. 1x denně, 1/2 lžičky, 10 minut louhovat), na modřiny (+ pohmožděniny, jako obklad) a křeče v nohách.
     Levandulový olej je dobře použitelný pro miminka a též na popáleniny. Na 2 – 3 týdny naložit do do 1 litru oleje 2 polévkové lžíce celé byliny nebo květů, potom k mazání.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "'Příjemné jako má vůně ať jsou činy Tvé', poslechneš bylinu?"

LÍPA SRDČITÁ, Tilia cordata Miller
     (lipa malolistá)
LÍPA VELKOLISTÁ, Tilia platyphyllos Scopoli
     (lipa velkolistá)

⁽¹⁾  Užívaná část: Květ (Flos tiliae).
     Účinné látky a působení: Zatím je z hlavních obsahových složek známa pouze silice (0.04%) s hlavní látkou farnesolem, sliz, glykosidy a látky blízké tokoferolu (vitamínu E). Lipový květ působí diaforeticky, protizánětlivě a lehce diureticky, utišuje křeče a rozpouští hleny.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako diaforetikum (1 lžíci, 2-4 g drogy na sklenku, 3-4 sklenky horkého čaje denně) při infekčních nemocech a horečnatých onemocněních, kdy je žádoucí potná kůra (rýma, kašel, zahlenění dýchacích cest, zánět průdušek), též při onemocnění ledvin a měchýře močového i jako prostředek podporující žaludeční a střevní činnost.
     Jinak má stejné použití jako květ bezu černého, s nímž se často kombinuje.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Bude ti lépe, když opustíš staré návyky a otevřeš se lásce a důvěře v Boha. (pocení)"
     Využití v léčitelství: Epilepsie (při příznacích přicházejícího záchvatu odstraní křeče), odstraňuje křeče; kašel, zahlenění, nachlazení, pocení, revma (žaludeční křeče, bolest hlavy z horečky, kloktat - u ústních zánětů). Recept při popáleninách...

⁽³⁾  Petr Ondřej Matthioli, Tadeáš Hájek z Hájku: O lípě Složení živelní lipy jest horké. Pálí se z květu lipového voda, kteréž mnozí s velikým prospěchem proti dětinskému božci uživají. Ano i touž vodou ženy stirají sobě fleky na tváři, ačkoli k tomu užitečnější jest ta vodnatost, kteráž se po vykleštění lipy vypryšťuje. Táž vodnatost vpuštěna do očí zrak vostří. Pitá kámen vyvodí a láme. Zpuchliny smáčením splaskuje. Vlasům růsti pomáhá a oplchavosti brání. Vnitřní kůra octem napuštěná a na zlou prašivost přiložená ji uzdravuje, to též činí i listí. Item listí ztlučené, vodou zkropené a na votok přiložené rozhání jej. Traňk z týchž listí pitý moč žene i ženskou nemoc. V osutí ust dětem proplakováním hojí. Kůra lipová rozžvejkaná a hned na novou ránu přiložená jí svaluje.

⁽⁷⁾  P. J. D´Adamo doporučuje věnovat lípě zvláštní pozornost pro její příznivé účinky lidem s krevní skupinou 0, nedoporučuje ji však nadměrně užívat lidem krevních skupin AB a B.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Skutečná svoboda je skryta v nezištné lásce dané srdcem; v hledámí harmonie a rozdávání dobra nikdy neustávej."

LOPUCH VĚTŠÍ, Arctium lappa L.
     (lopúch väčší)

⁽¹⁾  Užívaná část: Kořen (Radix bardanae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně silici (0,2 %), sliz, tříslovinu, 45 % inulinu, minerální látky, lappin, glykosid arkciin a složky fytoncidní. Lopuch je dosud chemicky i farmakologicky málo probádán. Příznivě působí při poruchách trávícího traktu a posiluje odolnost organismu. Podporuje vyměšování moči. V literatuře se uvádí, že je to prostředek, který svou účinností převyšuje cizozemskou sarsaparillu.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako mírné diuretikum a roborans (1 čajová lžička, tj. asi 4 g řezané drogy, na šálek vody nebo 6 - 12 g prášku) při zvýšeném zadržování vody v těle a jako posilující léčivo v rekonvalescenci a při jarní únavě. V poslední době se používá jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky. Hlavně se používá zevně při kožních afekcích: ekzémech, hnisavých procesech, špatně se hojících ranách a při seborhoei vlasové pokožky.
     Stejně jako lopuch větší můžeme použít lopuch menší (Arctium minus Bern.) a lopuch pavučinatý (Arctium tomentosum Miller).

⁽²⁾  U koupelí při zevním použití může lopuch zpočátku dráždit kůži. Je třeba používat jej jako odvar: 5 minut vařit a poté 10 minut louhovat.

⁽⁶⁾  Nejčastěji se užívá kořen, méně často listy nebo semeno. Droga silně povzbuzuje látkovou výměnu, působí močopudně, potopudně, zlepšuje funkci jater a žlučníku. Užívá se proti dně, revmatismu, urolitiáze, při zánětlivých stavech v trávícím traktu, při peptickém vředu, zánětech v dutině ústní, snižuje hladinu krevního cukru. Podle Popova lze drogou při komplexním vnitřním i zevním (formou obkladů, zábalů) užití vyléčit i zastaralé chronické ekzémy a jiné kožní afekce, vzniklé na podkladě špatné látkové výměny. Čaj ocení zejména mladí lidé, kteří trpí nepěkným akné. Lopuch lze s úspěchem aplikovat proti vypadávání vlasů i jejich nadměrnému maštění. Silný odvar z kořene, vtírán intenzívně do kůže hlavy několikrát týdně, podporuje růst vlasů. Mladé, čerstvé lopuchové listy, poněkud pomačkané, aby pustily šťávu, se často přikládají na nehojící se rány, pohmožděniny nebo zánětlivé kožní procesy. Semeno se užívá - zpravidla přímo, zapít heřmánkovým nálevem - jako účinný lék žaludeční.

⁽⁷⁾  P. J. D´Adamo doporučuje věnovat lopuchu zvláštní pozornost pro jeho příznivé účinky lidem s krevní skupinou A a AB, nedoporučuje jej však nadměrně užívat lidem krevní skupiny 0.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Dej všem svým pocitům, byť jsou sebebolestnější, uzřít světlo světa, vhodně vyjádři všechno, co cítíš."

MÁTA PEPRNÁ, Mentha piperita L. em. Hudson
     (mäta pieporná)

⁽¹⁾  Užívaná část: List (Folium menthae piperitae) nebo nať - mladé kvetoucí vršky a listy (Herba menthae piperitae).
     Účinné látky a působení: Listy obsahují hlavně silici (1-2.5%) s hlavními složkami mentholem (50-60%), menthonem a menthofuranem. Silice se v rostlině tvoří jen přes den. Obsah tříslovin kolísá mezi 5-6%. Máta peprná tlumí a odstraňuje křeče, zvláště v trávícím traktu, zmírňuje nadýmání, působí desinfekčně a povzbuzuje vylučování trávících šťáv, zejména žluči. Působí také protizánětlivě a svíravě. V poslední době se ověřuje její účinek hypotenzívní.
     Užití: Jako cholagogum, karminativum a spasmolytikum vnitřně v nálevu (denně 2 čajové lžičky - 4.5g řezaných listů na 2 šálky vody, nesladit) při bolestivých křečích trávícího traktu a nadýmání, při nemocech žaludku nervového původu, kolikách, při nedostatečném vylučování žluči a žlučových kaméncích a jako prostředek k povzbuzení chuti k jídlu. Příznivě působí také inhalace při rýmě a zánětu hrtanu a průdušek. Pro příjemnou chuť se často pije jako čaj.
     Nyní se dějí pokusy ovlivňovat mátou peprnou vyšší krevní tlak. Takové zákroky může provádět jedině lékař.
     Zevně, jako anestetikum se může užít máta v koupelích při revmatismu a kožních vyrážkách (2 lžíce drogy na litr vody).

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Matka Boží dává tobě bylinkou touto vůni a pokoj. Spojení s Matkou Boží trvá celý život. Je posilou, radostí. Je objevením cesty k Ježíši Kristu. Takto tě bylinka tato pomalu vede a nehledí na to, zda chceš. Ale vidí světlo a za ním kráčí. A ty, jestliže tento čaj piješ, jdeš také s ní."
     Využití v léčitelství: Žaludeční křeče, nevolnost a kolika, zvracení, střevní kolika, plynatost, žlučníková kolika, posílení nervů a srdce, proti bolestem hlavy, silně snižuje krevní tlak (u nízkého TK pít večer).

     Mátový olej: 2 lžíce sušené nati do 1/2 litru arašídového nebo olivového oleje na 14 dní, pak přecedit a mazat: zánět průdušek, bolesti hlavy (mazat před i za ušima), migrény, neuralgie (zánět sedacího nervu, houser...), revma, pohmožděniny, ekzémy (ichtyóza), zánět nosních dutin, inhalace při rýmě. Lze použít i do aroma-lamp.

⁽⁷⁾  P. J. D´Adamo doporučuje věnovat mátě zvláštní pozornost pro její příznivé účinky lidem s krevní skupinou 0, B.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Neutíkej do světa iluzí a klamných nadějí, raději se podívej, kolik radosti je kolem Tebe; když jsi, tak žij."

⁽¹⁷⁾ Účinné látka a působení: Obsahuje hlavně silice (1-3%), třísloviny a hořčiny. Hlavní složkou silice je mentol a jeho estery, menton, cineol, limonen, mentofuran. Působí jako spazmolytikum, cholagogum, karminativum, antidiarhoikum a dezinficiens.
     Užití: Vnitřně v nálevu při nadýmání, křečích, potížích žaludečních (nervového původu), u žlučových kaménků, ke zlepšení chuti k jídlu. Vnitřně 1 lžíci na šálek vody (200-250 ml). Drogu přelít vařící vodou a nechat vyluhovat asi 5-10 minut. Čaj nesladit, pít 3-4krát denně, pít před hlavními jídly. Možno inhalovat při nachlazení, zánětu průdušek. Zevně v koupelích, při revmatismu, kožních vyrážkách.

     MÁTA KADEŘAVÁ, Mentha crispa auct. ("balšám") - varieta máty peprné. Vcelku se používá podobně jako máta peprná, ale její účinek je slabší.

^(X)  RNDr. PhMr. František Starý, CSc., píše o mátě:
- odstraňuje žlučníkové potíže a bolesti, které je provázejí
- nadužívání je nežádoucí, čaj by se neměl užívat déle, než je třeba, tedy do vymizení příznaků choroby a poté ještě 3 dny jako pojistka proti nežádoucím recidivám
- při bolestech hlavy kapku silice nanést na spánek a lehce vtírat
- v Anglii se používá jako koření: omáčka Mint Sauce do masa, uzenin, paštik, rybích jídel. Lze jí ochutit i boby a další luštěniny.

MATEŘÍDOUŠKA OBECNÁ, Thymus serpyllum L.
     (materina dúška)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba serpylli).
     Účinné látky a působení: Droga obsahuje hlavně silici (až 0,6 %), s hlavní látkou cymolem a thymolem. Kromě silice má droga asi 7 % tříslovin, dále kyselinu ursolovou, flavony a fytoncidně působící látky. Množství a chemické složení silice závisí na lokalitě rostlin. Nejvíc silice mají rostliny ze slunných stanovišť. Thymol je silné antiseptikum. Je 25 x účinnější než fenol, má také tu přednost, že neleptá, nýbrž vyznačuje se jen malým místním drážděním. Přispívá k odstranějní pachů. Karvakrol se chová podobně jako thymol, je však poněkud toxičtější. Mateřídouška uvolňuje hleny a mírní kašel. Ovlivňuje poruchy trávení, především tam, kde zabraňuje tvorbě plynů, uvolňuje křeče ap. Tříslovinná složka působí proti průjmu. Zevně vyvolává překrvení pokožky.
     Užití: Jako expektorans, adstringens a obstipans vnitřně v nálevu (1 čajová lžička řezané natě na šálek vody několikrát denně) při katarech dýchacích cest a dráždivém a černém kašli. Rovněž při poruchách žaludečních a střevních (nadýmání) a jako účinný prostředek při průjmech. Zevně v obkladech nebo koupelích při hnisavých ranách. Užití je jinak stejné jako u tymiánu.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Dává napojení na Pannu Marii, pomáhá po douškách objevit víru."
     Užití v léčitelství: Protiplísňový účinek, kožní onemocnění mykotická. Odkašlávání, vyhání ledvinové kameny, čistí dělohu, játra, plíce, slezinu, otoky metabolické, bolesti hlavy. Lze sladit medem.
     Mazání: 30g suché natě; 20 g máty peprné, 14 dní do 0.5 litru oleje (arašídový, olivový nebo slunečnicový - oleje je VHODNÉ i zkombinovat). Prokrvení pokožky, bolesti v zádech, revma, posílení nervů, na migrénu (není-li od žlučníku) – pod nos, za uši.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Jako mámina konejšivá náruč účinkuje bylina, kterou piješ; následuj jejího příkladu, potěš, pochop, oddej se na chvíli snění."

MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ, Melissa officinalis L.
     (medovka lekárska)

⁽¹⁾  Užívaná část: List (Folium melissae), nať (Herba m.).
     Účinné látky a působení: List obsahuje jednak silici (až 0.1%) s hlavní obsahovou složkou citralem, citronelalem a geraniolem, jednak třísloviny (asi 4%) a kyseliny hydroxytriterpenové, např. kys. ursolovou. Silice má podobné vlastnosti jako bergamotová a mátová. V malých dávkách celkově uklidňuje, zvlášť trávící trakt, zvyšuje sekreci žluči a zabraňuje tvorbě plynů. Zpomaluje tep a snižuje krevní tlak.
     Užití: Vnitřně jako sedativum, karminativum a spasmolytikum v nálevu (2-3 šálky denně, 1 čajová lžička řezané drogy na šálek) při nadýmání, lehkých žaludečních a střevních katarech a dále k podpoře sekrece žluči. Je to uklidňující prostředek při bušení srdce, srdečních neurózách, nespavosti a vůbec při psychoneurotických obtížích.
     S oblibou se užívá při všech kolikách a křečích břišních i pánevních orgánů.
     Zevně k přípravě koupelí a obkladů při zánětech nervů a při revmatismu.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Zlost, zášť, nenávist sladí, aby člověk dostal medu do duše. Je sladká Bohu pro duši člověka. Léčí 30 chorob, snižuje tlak."
     Užití v léčitelství: Proti nadýmání, dezinfekce, tiší bolesti, uklidňuje křeče, sílí nervy, upravuje krevní oběh, snižuje tlak, uklidňuje srdce (na arytmii), uklidňuje trávicí ústrojí (žaludek, slinivku, tenké střevo) – raději pít na noc. Lze sladit medem. Nepodávat lidem s nízkým tlakem krve, stejně jako mátu.
     Karmelitské kapky - při přetížení, bolestech hlavy, žaludeční a nervové slabosti, (střevní bolesti) 2-4 kávové lžičky denně, lépe jen 1: 0.5 kg natě sušené, 20 g citrónové kůry (omyté v octu), 10 g skořice (po 5 cm), 10 g muškátových oříšků (nastrouhat), to vše zalít 1 litrem koňaku Napoleon (***) tříhvězdičkovým, 5 dnů nechat stát, slít do uzavřené lahve.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Hledáš štěstí, a přitom pouze sladkost pohlazení chybí Ti, klid tůně v lesním hvozdu; nezveličuj své problémy."

MEDVĚDICE LÉKAŘSKÁ, Arctostaphyllos uva-ursi L.
     (medvedica lekárska)

⁽¹⁾  Užívaná část: List (Folium avae - ursi).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně arbutin (až 11 %), metylarbutin a tříslovinu (až 15 %), z flavonů isoquercetin, dále urson a fytoncidní látky. Prví dvě látky se za určitých podmínek mění ve sloučeniny podobné fenolu (hydrochinonu a metylhydrochinonu) a působí desinfekčně. Štepení se uskutečňuje především v močových cestách postižených zánětem, ne však ve zdravých orgánech. Třísloviny vyvolávají někdy u citlivých pacientů dávení a nevolnost.
     Užití: Jako desinficiens močových cest a antiseptikum vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky - 5,5 g řezaných listů na šálek vody, pít obden). Nesmí se vařit, protože pak je čaj hořký a méně účinný. Také se užívá v prášku (2 g prášku 3 - 4 x denně). Používá se jako pomocný prostředek zvláště při chronických zánětech močové trubice a močového měchýře, pánvičky ledvinné, při močovém písku a močových kaméncích. Při nemocech močového ústrojí se může použít jen tehdy, jestliže je moč zásaditá. Toho lze dosáhnout podáním natrium bicarbonicum. Léčení musí kontrolovat lékař, protože při vysokém dávkování může droga způsobit dokonce glykosurii a poškození jater. Tříslovinný obsah listů může také při dlouhodobém užívání vyvolávat zácpu.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Velkou silou obnovuje vše staré a dává řád věcem v chaosu života."
     Využití v léčitelství: žlučové kameny, proti průjmu, proti zlatému stafylokoku. Pozor! Užívat jen 14 dní! Příprava: 2 lžíce do 0.5 litru studené vody – 12 hodin louhovat, a pak scedit, přidat špetku jedlé sody (jde o macerát- luhovat za studena). Mění barvu moči do žlutozelena. Je dobrá na stafylokoky, používá se vedle a spolu s antibiotiky.

⁽¹⁷⁾ Užití: nálev se používá jako urologikum, desinficiens močových cest. Je vhodnou doplňkovou léčbou při akutních a infekčních urologických onemocněních, chronických zánětech močových cest, akutních a chronických zánětech močového měchýře.
     Kontraindikace: těhotenství, kojení, děti do 12 let věku.
     Nežádoucí účinky: u citlivých osob může vyvolávat žaludeční nevolnost.
     Upozornění: účinek byliny je nepříznivě ovlivněn používáním léků a potravin, které zvyšují kyselou reakci moči.

MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ, Calendula officinalis L.
     (nechtík lekársky)

⁽¹⁾  Užívaná část: Květ s kalichem nebo bez kalichu (Flos calendulae cum calice seu sine calice).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně silici, saponin, asi 19% hořčiny kalendenu a kalendulinu, různé karotenoidy, kyselinu salicylovou aj. Hlavním nositelem účinku jsou polyacetylenové sloučeniny. Příznivé působení měsíčku je dáno součinností silice a xanthofylu za působení kalendulinu a slizových látek. Měsíček má podobné účinky jako arnika. Působí spasmolyticky, povzbuzuje sekreci žluči, zastavuje další růst bakterií, při zevním upotřebení urychluje hojení hnisavých a špatně se hojících ran se zánětlivým okolím a užívá se i proti plísním a při bércových vředech.
     Užití: Vnitřně jako spasmolyticum a cholereticum v nálevu (1-2 čaj. lžičky drogy na půl litru vody) ke zvýšení sekrece žluči při špatné evakuační a koncentrační činnosti žlučníku, při žloutence a jaterních chorobách. Častější formou podání je tinktura, extrakt nebo šťáva.
     Zevně se užívá v obkladech a mastech, obyčejně připravovaných z čerstvých květů, k ošetření špatně se hojících a hnisavých ran.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Tak, jako je měsíc bílý, tak i tato bylina dává tělu i duši čistotu, vyčištění."
     Využití v léčitelství: Protizánětlivý účinek, žlučník, střevní katar, močové ústrojí, ledviny, protirakovinné účinky ( ne vnitřně při rozsáhlejším rakovinném onemocnění, s metastázami !! Zde lze poze zevně k omývání, obkladům, výplachům ...), bércové vředy, omrzliny (i staré), hojení ran, potopudný. Bylinné antibiotikum.
     Zevně – omývání ran, bércových vředů, omrzlin; zánět nehtového lůžka.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Slunce a teplo do bylinky sestoupené ať prozáří i Tebe; jdi, uč milosrdenství, zasévej a budeš také sklízet úsměvy."

MOCHNA NÁTRŽNÍK, Potentilla erecta (L.) Räuschel
     (nátržník rovný)

⁽¹⁾  Užívaná část: Oddenek (Radix seu rhizoma tormentillae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně třísloviny zvané tormentilové (až 20 %), které účinkují protizánětlivě a svíravě. Tanin se enzymaticky štěpí na kyselinu galovou a glukózu. Tormentilová červeň se tvoří při sušení a skladování z katechinových tříslovin. Nátržník mírní bolesti a zastavuje krvácení.
     Užití: Jako adstringens a hemostatikum vnitřně v prášku (3 - 4 krát denně na špičku nože s šajem nebo červeným vínem) nebo v odvaru (1 čajová lžička řezané drogy na čtvrt litru vody vícekrát denně) proti průjmu, strřevnímu krvácení a žaludečním potížím. Zevně jako kloktadlo při zánětu sliznice dutiny ústní, mandlí a ve formě obkladů při mokvajících vyrážkách a popáleninách.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Vypiješ a ona jednou máchne a vše, co není dobré ve vztahu, očistí a pomůže odpustit."
     Využití v léčitelství: Myomy, gynekologické potíže, staví krvácení, žlučník, ledviny, záněty ledvinových pánviček. U mužů i u žen hemoroidy. Pozn.: podobná v účinku je mochna stříbrná (ale ne mochna husí).

MRKEV OBECNÁ, Daucus carota L.
     (mrkva obyčajná)

⁽¹⁾  Užívaná část: Plod (Fructus dauci), čerstvý kořen (Radix dauci).
     Účinné látky a působení: Plod obsahuje hlavně silici, čerstvý kořen bílkoviny, cukr, soli draselné, sodné, vápenaté, železité, sirné, fosforečné, kyselinu křemičitou, pektinové látky, vitamíny (zejména A, B a C). Obsahové látky plodů se osvědčují při srdečních chorobách a hypertenzi. Silice ze semen má diuretický účinek. Pektinové látky působí regulativně při poruchách stolice; tento účinek se zvláště využívá v dětském lékařství. Mrkev je levným zdrojem karotenu.
     Užití: Jako diuretikum, roborans a v dětské praxi jako antidiarhoikum. Nálev z plodů (1 čajová lžička na šálek vody) se užívá při zánětech dolních cest močových a zadržování vody v organismu a při poruchách látkové výměny. Pro značný obsah karotenu se kořen s výhodou podává při chorobách jaterních, žloutenkách a střevních zánětech. Rovněž při stavech vyčerpanosti, v rekonvalescenci, k úpravě trávících poruch, zejména u dětí, a při podvýživě. Odvar z mrkve je spolehlivým prostředkem proti průjmu u dětí.
     Poznámka: čerstvý kořen šlechtěných druhů se používá jako zelenina, která je pro svůj obsah vitamínů, cukru, karotenu a hydrokarotenu i zásaditých látek nerostných pro výživu člověka značně důležitá, zejména v syrovém stavu. Listy obsahují alkaloid pyrolidin a daucin a také karoten. Dříve se mrkve užívalo proti střevním parazitům.

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ, Silybum marianum (L.) Gaertn.
     (silybum mariánske)

⁽¹⁾  Užívaná část: Semeno (Fructus cardui Mariae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně chemicky blíže nedefinovanou hořčinu, dále silici (0.1%), flavony a biogenní aminy. Účinné látky jsou bezprostředně pod osemením (tyramin, histamin, silybin) a proto se užívá semeno se slupkou. Zvyšuje tvorbu žluči (hořčina, silice), příznivě ovlivňuje činnost jater, působí protihorečnatě a tlumí činnost sympatiku.
     Užití: Jako choleretikum, cholagogum a sedativum vnitřně v prášku (4-5x denně 1 čajová lžička) nebo v nálevu (2-3x denně 1 čajová lžička rozmačkaného semene na šálek vody) při žloutence, posthepatickém syndromu a cholecystopatiích, při žlučníkových kaméncích a při akutních i chronických zánětech jater a cirhózách. Uvádějí se také dobré výsledky při všech parenchymatózních poruchách jater, kde drogu podáváme jako podpůrný prostředek ke správné dietě a chemoterapii.
     Zevně se používá při hemoroidech, křečových žilách a bércových vředech.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Dává možnost člověku uvolnění od křeče v duši - pomáhá vidět život pestře."
     Využití v léčitelství: Játra, metabolismus, trávení. Semínka se koušou nebo pomelou - podáme na chléb s máslem, nebo je sníme tak. Z ostropestřece se připravuje odvar - 1 káv. lžičku vaříme 5 minut, louhovat 10 minut.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Jsi drcen, neboť příliš nevytváříš; bez obav se chop iniciativy a dotáhni svá předsevzetí do zdárného konce."

OVES SETÝ, Avena sativa L.
     (ovos siaty)

⁽¹⁾  Užívaná část: Plod, někdy i sláma (Fructus et Herba avenae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje saponiny, škrob, glukokininy, bílkoviny a řadu dalších látek, jako vanilinglykosid, flavony, vitamíny (hlavně B, K, nikotinamid, pantothenovou kyselinu) a fermenty. O přítomnosti alkaloidů je nejednotný názor; přisuzuje se jim vzpružující účinek. Alkaloidy jsou snad v oplodí tmavších odrůd. - Ve slámě je pektin, v malém množství karoten a kyselina křemičitá. - Oves je prostředek sílící, mírní podráždění, podporuje vstřebávání a snižuje mírně krevní tlak, patrně sedativním účinkem na ústřední nervstvo.
     Užití: Jako sedativum a roborans vnitřně v nálevu (3 x denně 2 - 3 čajové lžičky rozmačkaných plodů na šálek vody) při stavech vyčerpání a nervové slabosti. Tlumí i zvýšenou činnost štítné žlázy, užívá se proti nespavosti z přepracování, při nechutenství apod. a jako dietní terapeutikum. Polévka z ovesného slizu je dobrou výživou pro rekonvalescenty. Může se sladit cukrem, medem nebo solit. Sliz příznivě působí při zánětech žaludečních a střevních a při poruchách trávení. Oves se používá i k léčbě vysokého krevního tlaku. Doporučuje se ovesný odvar v dávce 100 ml denně, rozdělený na 3 porce. Příprava odvaru: 2 polévkové lžíce ovesných zrn vaříme ve 200 ml vody; polovina vody se nechá vyvařit, odvar se zcedí a je připraven k užívání.
     Z ovsa se připravují ovesné vločky, které lze pro obsah glukokininu použít jako pomocný prostředek při cukrovce. Jsou bohaté na železo, lecitin, vápník, hořčík a fosfor. Jsou vhodné jako zavářka do posilujících polévek a k přípravě dietetických kaší. Před vařením se vločky máčejí několik hodin ve vodě. Ovesný škrob se diastaticky mění na jednoduché cukry snadněji vstřebatelné než škrob jiných obilovin.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Pohodu a lásku do domu dává a cestou k modlitbě zve. Co nejčistšího člověk přijme, to odchází spolu s úsměvem a harmonie, mír usídlí se v duši. Nastav Bohu, Slunci věčnému, sebe a nechej na sebe dopadat paprsky jeho milosrdné lásky."
     Využití v léčitelství: Vyčerpanost, nervová slabost, nespavost, přepracovanost, porucha štítné žlázy, předčasná šedivění vlasů, nechutenství, žlučník, ledviny, žaludeční a střevní katar.
     Ovesném vločky obsahují hodně hořčíku, při jejich nadměrném užívání může dojít z nerovnováhy mezi hořčíkem a vápníkem k nedostatku vápníku v těle.
     Koupele (z ovesné slámy): dobře prokrvují, působí na revma, vyhání písek, ekzémy atopické, lupénka, plíseň. Posiluje (po chřipce...). Vařit 5 minut, 10 minut louhovat (pak lze ještě pytlík s převařenou slámou nebo i samotnou slámu do koupele vložit). Po koupeli se neosušovat, hned do pyžama a do peřin na 2 hodiny. Protiplísňový efekt má také oves + lopuch.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Sílu svou nalezneš návratem k přírodě; zmírni touhy mysli, vyslyš potřeby těla, dopřej si odpočinku."

PODBĚL LÉKAŘSKÝ, Tussilago farfara L.
     (podbeľ liečivý)

⁽¹⁾  Užívaná část: Úbor (Flos farfarae, F. tussilaginis) a list (Folium farfarae, F. tussilaginis).
     Účinné látky a působení: Obsahují slizovitý faradiol, v listech i květech tříslovinu, v květech stopy silice, inulin, hořčinu, tanin, bílkoviny a fytosteroly. Obě drogy pro značný obsah slizu a tříslovin uvolňují při kašli hleny. Urychlují hojení ran. Listy působí mírně diureticky. Zajímavý účinek má obklad z čerstvých listů při kloubních bolestech, revmatismu, dně, úrazech kloubů a artrózách. Čerstvé listy se zbaví řapíků, operou ve studené vodě a ve dvou vrstvách se jimi kloub obloží. Přikládají se vrchní zelenou stranou, přitáhnou se obinadlem a přebalí na několik hodin vlněným šátkem. - Podběl také urychluje zrání furunklů.
     Užití: Vnitřně jako mucilaginosum a expektorans. V nálevu (1 polévková lžíce řezané drogy na půl litru vody) se vytváří sliz, který umožní odchod hlenů. Užívá se při nachlazení, onemocněních horních cest dýchacích a při bronchiálním astmatu. Zevně se užívá jako antiflogistikum v obkladech při zánětu žil, na vředy, špatně se hojící rány a ekzémy. Podporuje epitelizaci bez nadměrné tvorby granulací.

⁽²⁾  Bylinářka v současné době doporučuje užívat pouze list podbělu, z ekologických důvodů neužívat květ.

⁽⁷⁾  P. J. D´Adamo nedoporučuje nadměrně užívat podběl lidem s krevní skupinou 0, AB a B.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Po noci pokaždé vyjde slunce, objev optimismus uprostřed smutných chvil; ty pak rychleji pominou."

^(x)  Podle stránky Remedia Mednet o bylinkách se u podbělu vzhledem k obsahu pyrolizidinových alkaloidů, které působí toxicky na játra, doporučuje dodržovat terapeutické dávky a drogu užívat pouze krátkodobě (to zřejmě souvisí s odkazem ⁽⁷⁾ zde u podbělu?).

^(x)  Podběl lékařský též nazývaný koňské kopyto, lopušnice, babuška podbílek, úbytník, líčko mateří je rostlina, se kterou se setkáme hned jak sejde sníh. Patří mezi první posly jara. Je to vytrvalá bylina s dužinatými dlouhými odénky. Najdeme ji v Europě i v Asii a severní Africe na rumištích, pastvinách, v příkopech, lomech, prostě na hlinitopísčité půdě s dostatkem vápníku a vlhkosti. V březnu a dubnu se se sbírají květy, jejich sušení nesmí přesáhnout 40°C. Koncem května až do července se sbírají zdravé zelené listy i s řapíky. Teplota sušení je 35°C, aby se nesnížil obsah těkavých látek. Listy nesmí zčernat, proto je nutné sušit je v temné místnosti. Podběl patří mezi nejstarší a nejoblíbenější léčivé byliny. Byl znám již antickým léčitelům, proto latinský rodový název Tussilago (tussis = kašel, ago = odháním, zažehnu) vyjadřující jeho účinek při kašli, zvláště suchém, neboť vytváží na sliznici ochranný povlak. Druhové jméno farfaga je odvozeno od latinského kména far (mouka) a ferre (nésti) a vyjadřuje moučnaté zbarvení spodní strany listu. V medicíně se užívá též jako mírný močopudný a protiprůjmový prostředek. Pro nás jsou důležité při zevním použití jeho protizánětové účinky, které můžeme využit při aplikaci masek, případně v masážních přípravcích.

POTOČNICE LÉKAŘSKÁ, Nasturtium officinale R. Br.
     (potočnica lekárska)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba nasturtii aquatici).
     Účinné látky a působení: V nati je glykosid glukonasturciin, poskytující fenyletylhořčičnou silici, dále hořčina a za čerstva vitamín A, C a E. Pro poměrně značný obsah vitamínu C se používá jako vyhovující zdroj vitaminózní. Podporuje chuť k jídlu, příznivě působí při poruchách trávícího traktu a má také cholekinetický účinek.
     Užití: Jako cholagogum a roborans vnitřně ve formě nálevu (třikrát denně 1 - 2 polévkové lžíce na šálek vody), někdy také ve formě šťávy (3 x denně 3 polévkové lžíce pětkrát zředěné vodou) při trávících potížích, při špatném vyprazdňování a koncentrační schopnosti žlučníku, žlučových kaméncích a chorobách žlučových cest. Čerstvou nať lze použít při sezónním nedostatku vitamínu C v potravě. Podávání čerstvých výtažků může vyvolat zánět sliznice močového měchýře a proto se šťáva musí užívat velmi opatrně. Potočnice se dnes v léčitelství užívá jen zřídka, poněvadž máme daleko účinnější prostředky.
     Poznámka: Z listů se upravuje při jarních kúrách salát. Semena se užívají obdobně jako semena hořčice.

PŘESLIČKA ROLNÍ, Equisetum arvense L.
     (Praslička rolná)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba equiseti).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně kyselinu křemičitou (asi 7%), saponiny, equisetonin, organické kyseliny a flavonové glykosidy. Působí diureticky. Zabraňuje hnilobě a má desinfekční účinky. Podporuje tvorbu bílých krvinek a přirozené hojivé procesy při infekčních chorobách. V lidovém léčitelství je to nenáročný pomocný prostředek při léčení tuberkulózy. Specifické působení proti tuberkulózním bacilům však nebylo prokázáno.
     Užití: Vnitřně v odvaru (4 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody, pít ob den), jako součást diuretických a roborujících čajů. Zevně v koupelích a bylinných obkladech při špatně se hojících ranách, vředech, ke kloktání při zánětu mandlí a k vyplachování úst proti zánětům dásní.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Duchem stará, omlazuje a navrací smysl životu. Poznej mě a zhohatneš (duchovně)."
     Využití v léčitelství: Rány dobře srůstají, na ucpávání ledvin, zhojení raněných střev, vypuzení písku (ledviny), na plicní choroby, při silné menstruaci, kornatění, žaludeční vředy, nedostatek křemíku.
     Recept na směs LEDVINY Ž (imunita, neplodnost, látková výměna, vodnatelnost, otoky, alergie, dna): 30g přesličky, 20g zlatobýlu, 10g truskavce, 5g břízy. Vařit 2 minuty, louhovat 5 minut, pít v 10 a 14 hodin po 3 týdny, pak 2 týdny (!) přestávka, atd.

⁽³⁾  Petr Ondřej Matthioli, Tadeáš Hájek z Hájku: O přesličce
Jest přirození studeného na prvním a suchého na druhém stupni. Moci trpké, svirající s hořkostí; protož mocně a bez kousavosti vysušuje a největší rány svým přiložením svaluje, by pak i žilny přeťaty byly. Item pitá i přikládaná průtrž i rány střevní, měchýře, obražení muškulův hojí. Tok krve z nosu, plvání krví, červenou nemoc, ouplavice, ženskou nemoc, v nápoji přijatá, znamenitě zastavuje. Item kašlavé a dušné opravuje.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Své útočné i obranné hroty zavčas zruš a nahraď smyslem pro porozumění a rukou nataženou ke smíru, využij pomoc od druhých."

^(X)  Páter Ferda doporučuje vnitřní užití přesličky po zátěži röntgenovým zářením.

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ, Hippophaë rhamnoides L.
     (rakytník rešetliakový)

⁽¹⁾  Užívaná část: Plod (Fructus hippophaëi).
     Účinné látky a působení: Plody obsahují organické kyseliny, glykosid quercetin a velké množství vitamínu C a A. Např. 1 kg čerstvých plodů reprezentuje 100-200 denních dávek vitamínu C pro dospělého člověka a asi 100 tisíc j. vitamínu A. Bobule obsahují nejvíc vitamínů v září. V deštivých dnech jich silně ubývá. Také listy obsahují pozoruhodné množství vitamínu C.
     Užití: Jako roborans denně 5-10 g zahuštěné marmelády z plodů při nedostatku vitamínu C, v rekonvalescenci, za celkové slabosti a snížené odolnosti organismu při chronických infekčních nemocech. Dávka listové drogy je 1-2 g na šálek odvaru nebo čaje.

ŘEBŘÍČEK OBECNÝ, Achillea millefolium L.
     (myší chvost obyčajný)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba millefolii), někdy i samotný květ - úbor (Flos millefolii).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně silici (až 0.25%) s azulenem, alkaloid, flavony, glykosidní hořčiny a třísloviny. Dále patrně obsahuje fluoreskující a fotosenzibilizující látku ze skupiny furokumarinů.
     Uvolňuje křeče, účinkuje povzbudivě na vylučování žaludečních šťáv, na krevní oběh a výměnu látkovou. Utišuje též kašel. Trvalé užívání vyvolává závratě, omámení a bolesti hlavy.
     Užití: Vnitřně jako aromatické amarum, spasmolytikum, cholagogum, v lidovém léčitelství jako hemostatikum v nálevu (až 1 polévková lžíce na šálek vody, nesladit a pít půl hodiny před jídlem). Příznivě působí při žaludečních kolikách, nechutenství, rovněž při průjmu, nadýmání a proti kašli. Poněvadž zvyšuje krevní srážlivost, užívá se často lidově při různých krvácivých stavech z plic, ledvin, při nadměrné menstruaci a různých druhotných anémiích. Působí i protizánětlivě a podporuje hojení.
     Zevně slouží jako přísada do koupelí při hnisavých ranách, kožních vyrážkách, při hemoroidech, také jako kloktadlo při zánětech dásní a k omývání rozpraskaných rukou. Do koupelí se dává dvojnásobné množství natě na stejné množství vody.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Vše, co člověku odebírá energii, zaceluje a ruší napojení. Otevírá cesty k Bohu a dává mírnost Beránka."
     Využití v léčitelství: Nechutenství, nachlazení, všechny plicní nemoci, ateroskleróza, zklidňuje nervy, gynekologické výtoky, koupel hemoroidů.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Žebřík k poznání je dlouhý, snaž se, ale přitom nikdy nezapomínej na svou rodinu, stoupej vzhůru i se svým partnerem."

SEDMIKRÁSKA OBECNÁ, Bellis perrenis L.
     (sedmokráska obyčajná)

⁽¹⁾  Užívaná část: Květ, úbory (Flos bellidis perennis, Flos symphyti minoris).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně saponiny, silici, sliz, tříslovinu, anthoxantin, hořčinu, flavonová barviva, organické kyseliny a cukr. Všechny rostlinné části, nejvíc však podzemní, obsahují hemolyzující látky. Droga podporuje odkašlávání a působí protizánětlivě. Je málo účinná a zastaralá.
     Užití: Vnitřně jako mírné adstringens a expektorans v nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody 2 x denně) při nemocech plicních a zánětech horních cest dýchacích. Zevně jako dermatologikum při kožních vyrážkách, hnisavých kožních zánětech, vředech apod. Chudobka bývala častou příměsí čajových směsí, kde mnohdy jen zlepšovala vzhled čaje.

⁽⁸⁾  Kumuluje vápník, reguluje žaludeční kyselost, působí protizánětlivě. Přidává se většinou do dětských čajových směsí na onemocnění horních cest dýchacích, zánětlivá onemocnění trávícího traktu. Samostatně se připravuje 1 lžička drogy na 1 šálek čaje. Pijeme 1 - 3 šálky čaje denně. Dnes se tato droga často používá při nedostatku vápníku v těle. Stačí brát 2 šálky denně. Jinak má použití při všech onemocněních z nachlazení, chřipce, rýmě, zánětu průdušek, zápalu plic. Čistí krev, rozpouští hleny a urychluje zlepšení zdravotního stavu. Dále vyrovnává v těle některé důležité látky a zabraňuje tvorbě žlučových i ledvinových kamenů. Posiluje funkci jater.
     Škodlivé látky z okolí: sedmikráska jich do sebe pobírá jen malé množství. Zásadně netrhat v prašném prostředí. Droga nemá při stanoveném dávkování vedlejší účinky a může se pít i dlouhodobě.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Zjemni se a radostně pozoruj dění dění kolem; vše prosycující láska je i v léčivých účincích drobného kvítku bohatě obsažena."

SLÉZ LESNÍ, Malva silvestris L.
     (Slez lesný)
SLÉZ OKROUHLOLISTÝ, Malva rotundifolia L.
     (Slez nebadaný)

⁽¹⁾  Užívaná část: List (Folium malvae) a květ (Flos malvae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně sliz a třísloviny. Květ obsahuje ještě barvivo. Působí protizánětlivě, mírně svíravě, rozpouští hlen. Mírní také dráždivý účinek jiných podávaných léků.
     Užití: Vnitřně v macerátu jako mucilaginosum (denně 2 čajové lžičky řezané listové drogy na 2 šálky vody) při zánětech horních cest dýchacích, při zánětu žaludku a střev a jako mírné projímadlo. Hojí různé defekty žaludeční a střevní sliznice, má též schopnost absorpční jako živočišné uhlí. Zevně k omývání nežitů a vředů. Jinak se užívá stejně jako ibišek.
     Poznámka: stejně jako sléz lesní se užívá sléz léčivý (Malva alcea L.) s květy jasně červenými a tmavě žilkovanými a sléz pižmový (Malva moschata L.) s květy růžovými, zřídka bílými, tmavě žilkovanými a začerstva pižmově vonícími. Oba jmenované druhy obsahují hodně slizu a rostou na výslunných kamenitých svazích a na suchých loukách.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Dává energii do duševních center, odhleňuje i na duši. Ptá se: "Chceš žít v lásce k nepřátelům?" "
     Užití v léčitelství: Sléz maurský (ten je nejsilnější, dobrý je též sléz lesní a sléz přehlížený) - průduškový katar, záněty horních cest dýchacích, protizánětlivý, slabé antibiotikum, též žaludeční a střevní katar. Zevně k omývání otevřených bércových vředů, zánětu žil, vředovitého akné, k hojení ran.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Kdo pohladí, pochválí, odpustí, ten pochopil; čiň také tak; tiš mezilidské ohně, zalévej pochopením tam, kde láska uvadá."

SRDEČNÍK OBECNÝ (Buřina srdečník), Leonorus cardiaca L.
     (srdcovník obyčajný)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba leonori cardiacae, Herba cardiacae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně hořčinu leonorin, tříslovinu (9%), silici a alkaloid leonokardin. Odedávna se nať užívala stejně jako kozlíkový kořen při angině pektoris. Je 3 - 4 x účinnější než kozlík, ale dnes se užívá celkem zřídka.
     Užití: Jako mírné kardiotonikum, hypotonikum a sedativum (jednou denně 2 čajové lžičky na šálek vody, v prášku 2 - 4 g denně). Užívá se při bušení srdce, při úzkosti, neklidu, kolísavém nebo zvýšeném krevním tlaku, při potížích klimakterických a zvýšeném zadržování tekutin v těle. Předpokládaný diuretický účinek je pravděpodobně způsoben příznivým vlivem srdečníku na myokard (srdeční sval).

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích): "Nemáte chuť dále pokračovat v započatém díle? Máte strach? Bojíte se říci svůj názor druhým? Vše toto lze shrnout: víra v Boha je oslabena nebo chybí. Tato bylinka dává odvahu pokračovat, mění strach a pochybnosti v lásku a odvahu čelit problémům všedního dne. Bojuj s láskou v duši a vše vlož do srdce Ježíšova." "
     Užití v léčitelství: Křeče, bušení srdce, reguluje oběh, zánět prostaty (bolesti), vysoký krevní tlak, klimakterium. Připravuje se z něj srdeční čaj.

SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ, Euphrasia Rostkoviana Hayne
     (očianka Rostkovova)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba euphrasiae).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně glykosid aukubin, tříslovinu typu gallotaninu, silici, hořčiny, flavonový glykosid,vitamín C a provitamín A. Působí svíravě, protizánětlivě, mírně staví. Užívá se při zánětech sliznice oční a sliznice horních cest dýchacích. Světlík je ještě málo chemicky a farmakologicky prozkoumán. V poslední době se mu věnuje zvláštní pozornost.
     Užití: Vnitřně v prášku (3g jako denní dávka) při nechutenství, zvýšené tvorbě žaludečních šťáv a k úpravě trávení po jiných chorobách trávících orgánů (žlučníku apod.). Působí jako roborans.
     Zevně jako adstringens při některých očních onemocněních v nálevu (3 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody, čistě - přes plátýnko, papírový kapesník, raději dvakrát - přefiltrovat), při zánětech spojivek, slzného vaku apod. charakterizovaných světloplachostí, při slzení očí a oční únavě k přípravě obkladů buď samostatně, nebo spolu s heřmánkovým květem a 3% borovou vodou (podle lékařské rady). Profylakticky proti únavě zraku, např. chceme-li dlouho sledovat televizní pořad.

⁽³⁾    Petr Ondřej Matthioli, Tadeáš Hájek z Hájku: O ambrožce, jinak světlíku
Jest přirození horkého a suchého na prvním stupni. Moc zvláštní její jest očí a duchův vidědlných posilňovati a nedostatky, mdloby i nemoci očí hojiti, z parností horkých, slaných, svrablavých od horkokrevnosti, a můž se přijímati i s jídlem, nadělaje z něho prachu aneb jakkoli jinak. Můž se ten prach s měkkým vejcem užívati aneb s vínem píti, zrak vostří a navracuje a mnozí jsou svědkové, kteříš nemohše prvé čísti bez očí skleněných a dobře viděti, když užívali tohoto světlíku, čistě sami od sebe viděli i čtli, takže již víc sklenných očí nepotřebovali. Jest pak k tomu všemu víno ambrožkové znamenitě užitečné a množstvíkrát zkušené, kteréž času sbírky se strojí, nakladouce do vína nového ambrožky a nechajice, aby se v něm močila. O tom víně Arnaldus, lékař znamenitý, takto vypisuje: Víno ambrožkové proti mdlému zraku tak jest výborné, nebo jeho užíváním zrak starých lidí se občerstvuje a překážka zraku všelijaká se odjímá, a to při každém člověku starém i mladém, zvláště kdež panuje vodnokrevnost. Víme zajisté mnohé, kteříž dlouhý čas nic neviděli a v roce poživání tohoto vína k prvnímu zraku jsouce navráceni. (...)

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Ponechej louce její klenot, sám světlem buď; nejlepším lékem pro Tvé oči jsi Ty sám."

TEMNOPLODEC ČERNÝ (Aronie temnoplodá, "černý jeřáb"), Aronia melanocarpa Elliot
     (arónia čierna)

⁽¹²⁾ Užívaná část: Černé jeřabiny (Fructus aroniae) sbírané koncem léta. Mohou se i sušit, ale většinou se používají čerstvé na přípravu kompotů, marmelád, sirupů apod. Ojediněle se sbírá i list nebo květ, obojí v dubnu a květnu.
     Účinné látky a působení: Plody obsahují hodně vitamínu P (zpevňuje a zpružňuje cévní stěny), vitamínu C, cukrů, karoten, organické kyseliny, dále flavonoidy, antokyany, jód, vitamín E, hodně pektinu a mikroelementů a velké množství zatím blíže neurčených biologicky aktivních látek. Aronii se často a zřejmě právem říká malá vitamínová bomba. Přímý léčebný účinek mají černé jeřabiny při poruchách činnosti štítné žlázy. Řada případů prokázala, že droga umí činnost štítné žlázy zregulovat, zharmonizovat, takže je použitelná jak při snížené, tak i zvýšené funkci. Droga také vhodně působí na chorobně zvýšený krevní tlak. Dokonale využita může být v kardiologii, protože vhodná kombinace vitamínu C a pektinů působí při pravidelné konzumaci výrazně protiskleroticky. Navíc příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.
     List aronie je využíván jako prostředek snižující krevní tlak, působící protizánětlivě a žlučopudně. Dá se užívat i v revmatologii, protože zvyšuje vylučování nežádoucích solí z organismu.
     Obě drogy lze podávat při profylaktické ochraně jaterního parenchymu, například při doléčování žloutenky apod. Plody můžeme doporučit jako vhodný a výhodný pomocný detoxikační prostředekna podporu jaterních a ledvinových funkcí.
     Užití: Listy připravujeme formou krátkodobě vařeného odvaru s dobou varu asi 2 minuty. Plody můžeme připravovat i formou odvaru ze sušené drogy, ale vhodnější je podávání zasyrova připraveného kompotu zhotoveného známým postupem, při němž se prosypávají vrstvy plodů a cukru. Výrazný účinek mají i džemy, kompoty a jiné formy připravené zatepla, ale účinky čerstvé šťávy a přípravků upravených zastudena jsou větší. Obyčejně podáváme 200 - 700 g šťávy nebo 100 - 250 g kompotu denně. Plody černé jeřabiny nemají žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace. Listy přidáváme především do čajů na podporu cévního systému, v kombinaci s hlohem, pohankou, routou a květem černého bezu. Plody podáváme raději samostatně, ale připouští se i přidávání sušených plodů do čajových směsí. Pro uvedené indikace je vhodné podávání černé jeřabiny i podle receptu popsaného v odstavci o únavě.

^(X)  Je to keř nebo stromek původem ze Severní Ameriky, dnes časro pěsrovaný v mnoha odrůdách pro okrasu, ale častěji pro černofialové plody. Těmi, jakož i květenstvím a listy, je podobný příbuznému jeřábu ptačímu. Sbírají se zralé plody tzv. černé jeřabiny na konci léta, které se většinou používají čerstvé na přípravu kompotů, marmelád, sirupů apod. Mohou se však i sušit. Obsahují značné množství vitamínů, především vitamín C a vitamín P, vitamíny skupiny B, karoten, rutin, flavonoidy, cukry, pektiny, anthokyany, organické kyseliny a další látky. Používají se hlavně v současné lidové medicíně jako prostředek snižující vysoký krevní tlak, při sklerotických obtížích, při poruchách štítné žlázy a doporučují se jako ochranný prostředek na podporu jaterních, žlučníkových a ledvinných funkcí. Účinné jsou i listy, které se uplatňují ve formě čajového nálevu, zatímco plody se konzumují jako kompoty a džemy. Výrazný účinek má z plodů připravená čerstvá šťáva. Plody aronie nemají žádné vedlejší nežádoucí účinky. Mělo by se proto i její pěstování u nás rozšiřovat, jedná se o perspektivní léčivku.

TRUSKAVEC - RDESNO PTAČÍ, Polygonum aviculare L.
     (stavikrv vtáčí)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba polygoni avicularis).
     Účinné látky a působení: Rdesno ptačí obsahuje hlavně tříslovinu, která má hemostatický účinek, asi 1% kyseliny křemičité, sliz a flavonový glykosid avikularin, jemuž se připisují diuretické vlastnosti. Nejvíc kyseliny křemičité obsahuje nať v září. Dříve se tvrdilo, že kyselina má příznivý vliv na plicní tkáň, a proto se podpůrně užívala droga k léčení plicní tuberkulózy. Tento účinek je pochybný. Droga usnadňuje vykašlávání. Tříslovina působí proti průjmu svým adstringentním vlivem.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako adstringens, expektorans a diuretikum (3x denně 2-3 čajové lžičky, asi 6 g řezané natě na 2 šálky vody nebo 1 kávová lžička prášku, zapít vodou) k zvýšení látkové výměny při revmatismu, dně, při onemocnění ledvin a močového měchýře vyplavuje písek a drobné kaménky, ale hlavně se používá jako prostředek uvolňující hlen a usnadňující odkašlávání.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Pozvedá k přání žít a milovat i ty, kdo mě zranili."
     Využití v léčitelství: Ledviny, myomy, adenomy. Staví krvácení, vyhání písek, při cukrovce, revma, dna, průjem, žlučník, snižuje horečku (při nachlazení), lze s ním koupat revmatické klouby. Recept při děložních myomech...

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Láska vítězí a zdravý je především ten, kdo je pozorný, využívá rad bližních a poslouchá hlas nitra; velení přenechej jiným."

TŘAPATKA NACHOVÁ, Echinacea purpurea
TŘAPATKA ÚZKOLISTÁ

⁽⁶⁾  Užívaná část: Rostlina je využívána celá. Podle dosavadních výzkumů i praktických zkušeností se nejúčinnější drogou jeví kořen(Radix echinacei), potom květ a nakonec list (Flos et Folium echinacei).
     Účinné látky a působení: Droga s obsahem echinacosidu, pryskyřic, inulinu, stopami silice. Používá se jako imunostimulans, antirevmatikum, antialergikum. Drogu tvoří kořen, případně okvětní lístky. Zvyšuje odolnost organismu, a to přímým působením na lymfatický systém. Dále má vliv antibiotický a proti chřipkovým a herpetickým (opar) virům. Schopnost mírně zvyšovat tělesnou teplotu je vhodná v léčbě některých alergických potíží a při bezteplotně probíhajících infekcích; ani při chorobách s teplotami není podávání kontraindikováno, pokud teploty nejsou příliš vysoké. Droga má také účinky protizánětlivé. Kombinace uvedených účinků z drogy vytváří dobré antirevmatikum, vhodné zejména pro podávání ve směsích. Aplikována zevně, pomáhá droga hojit staré a nehojící se rány, omrzliny, kožní záněty i obávané proleženiny.
     Užití: Třapatka patří mezi účinná bylinná léčiva, bez vedlejších a nežádoucích účinků a bez nutnosti přesně stanovit nejvyšší dávkování. Pokud se podává samostatně, je nejlepší lékovou formou tinktura. V počátcích infekčního onemocnění je třeba dávkovat každé 2 hodiny 20 - 25 kapek, později 1 - 2 čajové lžičky 3 x denně, nejlépe do sklenice vody nebo čaje. Zevně se používá nálev, ředěná tinktura, případně mast připravená z 10 g tinktury a 90 g lanolínu, která se vtírá pomocí lehké masáže.
     Preventivně je droga využívána zejména ke zvyšování imunity organismu při chřipkových epidemiích apod. Je také vhodnou příměsí do protirevmatických čajů, podávaných v rámci druhotné prevence před chladným ročním obdobím. Koupele nohou v koncentrovanějším nálevu mají určitý protiplísňový efekt a lze je doporučit preventivně osobám, které pracovně musí nosit gumové holínky. Známo je také využití kosmetické, koupele a omývání jsou vhodné při nečisté a zarudlé pokožce, na ošetřování a profylaxi drobných kožních trhlinek, akné a jiných menších afekcí.

⁽⁷⁾    P. J. D´Adamo doporučuje věnovat třapatce zvláštní pozornost pro její příznivé účinky lidem s krevní skupinou A a AB, nedoporučuje ji užívat nadměrně lidem s krevní skupinou 0.

^(X)    T. nachová i T. úzkolistá jsou okrasné trvalky blízce příbuzné pěstovaných rudbekií. Jejich vlastí jsou listnaté lesy Severní Ameriky. Účinky rudbekií byly odedávna známy severoamerickým Indiánům, kteří je používali k hojení ran, proti hadímu uštknutí, léčili jimi infekční choroby, zažívací obtíže apod. K léčivým účelům se používá celá rostlina, květy, ale především kořeny. Za nejúčinnější se pokládá čerstvý kořen. Obsahové látky obou druhů třapatek jsou téměř shodné. Jejich kořeny obsahují zásobní polysacharid inulin, silici, steroidy, enzymy a třísloviny. Udává se také echinacein, který zvyšuje přirozené obranné síly organismu a další látky mající baktericidní a protiplísňový účinek. Z kořenů třapatky úzkolisté byl izolován i glykosid s účinkem proti bolestem hlavy. V západní Evropě se třapatky používají nejčastěji ve formě lihového extraktu. Při vnitřním podávání působí proti chřipce a virózám vůbec a doporučují se pro zvýšení celkové obranyschopnosti organismu proti infekcím.
     Zevně se přípravky z třapatky užívají k léčení chronických ekzémů, plísňových onemocnění, na špatně se hojíci a zhnisané rány apod. V kosmetice se výtažky z kořene používají ke koupelím.
     Oba zmíněné druhy třapatek lze v našich podmínkách úspěšně pěstovat i k dekorativním účelům.

TŘEZALKA TEČKOVANÁ, Hypericum perforatum L.
     (Ľubovník bodkovaný)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba hyperici) a květ (Flos hyperici).
     Účinné látky a působení: Obsahuje hlavně silici (0.2-1.0%), flavonový glykosid hyperosid, důležitá barviva, hypericiny a třísloviny. Obsah a vzájemný poměr barviv klesá dle lokality. Obsah tříslovin se skladováním zmenšuje. V suchých plodech je dosud málo známá antibakteriální látka. Droga působí příznivě na látkovou výměnu a na vylučování žluči, zlepšuje krevní oběh, zmírňuje dráždění. Vyznačuje se i mírným sedativním efektem. Má také hojivý a protizánětlivý účinek.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako sedativum, antiflogistikum a mírné diuretikum (1 polévková lžíce řezané drogy na půl litru vody) při nemocech trávící soustavy s nedostatečnou činností žaludku, jater a žlučníku, při dráždivosti, neklidném spánku a také při nemocech ledvin. Zevně slouží jako adstringens nejčastěji v oleji, dobře hojí popáleniny i kůži spálenou Sluncem, těžce se hojící rány i hemoroidy.
     Třezalkový olej se připraví macerací 100 g čerstvě rozřezané kvetoucí natě ve 250 g lněného oleje nebo oleje olivového, popřípadě slunečnicového. Láhev s olejem a drogou se vystaví asi na 14 dní na slunce. V té době je nutno obsah občas protřepat.
     Třezalka tečkovaná je rostlina vyvolávající fotosenzibilizaci (je nutná opatrnost při vystavení se slunečnímu záření).

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Pomáhá proti posedlosti, chrání proti uhranutí, otevírá duchovní kanál, upevňuje víru, zbavuje náladovosti, uklidňuje, chrání proti pochybnostem o Bohu."
     Využití v léčitelství: Užívat jen krátkodobě, max. 2 týdny, v létě vůbec (zvyšuje citlivost kůže ke Slunci); protizánětlivé účinky, posiluje nervy, ekzémy, obklady na hnisavé rány, ječné zrno – obklad, proti nespavosti; čistí játra (neužívat u cirhózy, přetěžuje pak játra), žlučník, upravuje tlak (vysoký i nízký) - ráno nalačno, problémy v přechodu, kašel.

⁽³⁾     Petr Ondřej Matthioli, Tadeáš Hájek z Hájku: O zvonečku červeném (O třezalce; jinak sv. Jana bylina)
Jest přirození horkého a suchého na třetím stupni. Mocí svou ztenčuje, otvírá, rozplývá, rozpouští, slepuje a zastavuje. Všecky zástavy a zbytečnosti ledvin, měchýře i matky otvírá a ven je vyřeťuje, a to všecka bylina činí. Zpryštění od ohně všecka svým přikládáním hojí i hnilosti vředův čistí. Semeno jeho pité v víně aneb s jelením jazykem a s diviznou zimnice třetidenní i čtvrtodenní zahání. Item semeno pité za čtyřicet dní dnu svalovitou hojí a rozvaluje. Item dává se proti všelikému jedu a jedovatému ukušení, ano i na ránu také sama bylina užitečně se přivazuje. Semeno s vodnatostí ličidla přijaté krvavé chrkání uzdravuje. Item prach semene s růžovou lektvaří smíšený pěnokrevnost stolicemi vyhání. Voda pálená padoucí nemoc a poražené oudy uzdravuje, a to jest od mnohých zkušeno. Kvití mají obzvláštní moc rány svalovati. Protož olej, kterýž se z něho na slunci dělá, rány předivně hojí a strojí se takto: Naklaď do sklenice kvití a nalej na ně oleje dřevěného, postav na slunci, ať se tak močí za některý den, potom vytlač tuze to kvití a jiného čerstvého naklaď do téhož oleje, ať se znovu močí, potom znovu vytlač a potřetí jiného naklaď a tak po několikrát učiň. Naposledy pak vezmi těch měchýřkův se semenem, protluc je a vlož do téhož oleje, budeš míti výborný olej ke všem ranám, zvláště přidáš-li k němu něco terpentýnového oleje. Bude pak ten olej zvonečkový, když se bedlivě dělá, jako krev červený. Spomáhá znamenitě ranám nervovním a proti všem studeným bolestem, a nejvíc kloubním. Namazuje se nim také břicho proti červené nemoci, nebo netoliko to žření střevní ukládá, ale i sračku zastavuje. Píší někteří, že kouřením zvonečku v domích zahánějí se zlí duchové; a odtad mnozí říkají ji fuga daemonum.

⁽⁷⁾    P. J. D´Adamo doporučuje věnovat třezalce zvláštní pozornost pro její příznivé účinky lidem s krevní skupinou A, nedoporučuje ji však nadměrně užívat lidem s krevní skupiny 0.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "V života pestrosti hledej i kus skromnosti, díkůvzdání za radosti, ale i těžkosti, které Tě potkávají, léčí; umíš odpustit?"

YZOP LÉKAŘSKÝ, Hyssopus officinalis L.
     (yzop lekársky)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba hyssopi).
    Účinné látky a působení: Nať obsahuje 0.5 - 0.9% silice s hlavní složkou pinokamfenem (50%), pinenem, sesqiterpenem aj. Kromě toho obsahuje flavonový glykosid hesperidin a diosmin a průměrně asi 8% tříslovin. Působí podobně jako šalvěj proti pocení. Podporuje trávení. Proti kašli se užívá ve směsi s anýzem a fenyklem. Silice ve větších dávkách může vyvolat křeče.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako expektorans, stomachikum, antihidrotikum (1 čaj. lžička drogy na šálek vody, 2 šálky denně), při chronickém bronchiálním zánětu, astmatu, kašli, nadýmání, chronickém střevním kataru a pro povzbuzení chuti k jídlu. Zevně slouží jako desinficiens, a to jako kloktadlo při zánětu hrtanu a mandlí.
     Poznámka: Někdy se yzop používá jako koření do polévek a omáček a také jako aromatická látka v likérnickém průmyslu.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Mluv nemluvením, čiň nečiněním; vše přijímej, vše rozdávej; starosti Tvé brzy odplynou, přijde oddechový čas a pak zkouška nová."

ZLATOBÝL OBECNÝ, CELÍK ZLATOBÝL, Solidago virgaurea L. syn. Solidago virga aurea L.
     (zlatobyľ obyčajná)

⁽¹⁾  Užívaná část: Nať (Herba virgaureae).
     Účinné látky a působení: Až dosud jsou známy saponiny, silice, hořčina, tříslovina, flavonová barvivo a amid kyseliny nikotinové. Pozoruhodné je, že ve vegetačním období zůstává obsah silice jednotlivých rostlinných orgánů, vyjma podzemních částí, skoro konstantní, ale po odkvětu klesá. Obsah saponinů kolísá podle místa (světlo, stín) a denní doby. Obzvlášť velký je u rostlin ve stínu. Při skladování silice podstatně ubývá. Droga působí diureticky, protizánětlivě a urychluje hojení ran.
     Užití: Vnitřně v nálevu jako diuretikum (1 - 2 polévkové lžíce řezané natě na šálek vody) při chronických nemocech ledvin, sníženém vylučování vody z organismu, při poruchách látkové výměny, zvětšení prostaty a dále jako stavící prostředek při průjmech. Zevně slouží jako adstringens a antiflogistikum v koupelích a obkladech při špatně se hojících a hnisavých ranách. Někdy se užívá i čerstvá nať, hlavě listy a kořen, který je ze všech rostlinných částí nejúčinnější.
     Poznámka: při zvětšení prostaty se používá zlatobýl jako základní droga v čajové směsi s natí hluchavky, komonice, srdečníku a vřesu. V poslední době se věnuje celíku zlatobýlu velká pozornost jako význačnému diuretickému prostředku.

⁽²⁾  Duchovní a duševní působení bylinky (viz též odstavec o psychosomatických vztazích):
     "Pro žaludek a ledviny - dává jim energii žluté až zlaté barvy, do duše pak pokoj a mír a napojení na Pannu Marii."
     Využití v léčitelství: Potíže s prostatou, zánět ledvin, bolestivé močení, jaterní bolesti, revmatismus, povzbuzení látkové výměny, dna, omývání křečových žil, hnisavých ran, hemeroidů. Příprava: 1 kávová lžička do 1/4 l do studené vody, uvést do varu, nechat 10 minut louhovat. Koupele – navíc 2 min. var, potom 10 minut louhovat.

⁽¹⁴⁾ Symbolika bylinky (když ji nalezneš ve svém čaji, pomni, co Ti říká): "Harmonie mezi lidmi vzácnější je zlata; važ si, miluj a chápej toho, koho za průvodce časem a za zachránce máš."